Rávalpindí (Pákistán) - Pákistánská opoziční politička Bénazír Bhuttová zemřela na následky zranění, jež 27. prosince 2007 utrpěla při útoku sebevraha v Rávalpindí. Čtyřiapadesátiletou Bhuttovou, která patřila mezi hlavní kandidáty v nadcházejících parlamentních volbách, útočník střelil do krku a do hrudi, když po předvolebním shromáždění nastupovala do auta. Poté odpálil nálož, kterou měl připevněnou na těle, zabil 16 lidí a 56 dalších zranil, uvedli v oficiální bilanci pákistánští záchranáři. Bénazír Bhuttová, která po osmi letech v exilu přijela do Karáčí, se podle analytiků měla stát vítězem lednových parlamentních voleb.
Zavražděná Bhuttová měla být vítězem nadcházejících voleb
První informace hovořily o tom, že předsedkyně Pákistánské lidové strany (PPP) Bénazír Bhuttová z útoku vyvázla bez zranění a ze shromáždění odjela krátce předtím, než se ozval výbuch. Svědek, na nějž se odvolává agentura Reuters, uvedl, že krátce před explozí slyšel dva výstřely. Poté se objevily informace o tom, že Bhuttová utrpěla vážná zranění a byla v nemocnici operována.
Bhuttová bojovnice za demokracii
Bhuttová byla v Pákistánu i za jeho hranicemi oslavovaná jako ikona modernity a bojovnice za demokracii. Dcera politika popraveného vojáky byla první ženou v čele muslimského státu, a to hned dvakrát: premiérkou byla nejprve v letech 1988-90 a znovu mezi roky 1993-96. V obou případech byla zbavena funkce kvůli obviněním z korupce a nakonec skončila v exilu, odkud se triumfálně vrátila v 18. října 2007. Právě v tento den čelila dvěma bombovým útokům, které v davu několika desítek tisíc oslavujících lidí způsobily smrt 140 lidí. Bhuttová tehdy ještě vyvázla bez zranění.
Politická kariéra šéfky největší pákistánské opoziční strany je plná zvratů a návratů do rodné země. Jako dítě z prominentní rodiny vystudovala na Harvardu a v Oxfordu. V roce 1977 se vrátila domů - jen několik dnů předtím, než armáda zbavila jejího otce Zulfikara Alího Bhutta funkce premiéra. Zapojila se do politické práce v Pákistánské lidové straně a za vlády generála Zijáula Haka organizovala demonstrace a protestní akce proti jeho diktátorskému režimu. Dva roky nato byl Bhutto popraven. Bénazír byla zatčena a na pět let uvržena do vězení v poušti. Po propuštění utekla do Londýna, odkud organizovala odboj proti vojenské diktatuře.
Premiérské křeslo musela opustit kvůli podezření z korupce
Do rodné země se vrátila v roce 1986, aby se se svou Pákistánskou lidovou stranou (PPP) zúčastnila voleb. Na letišti v Láhauru ji přivítal milion příznivců a tehdejší volby PPP s přehledem vyhrála. Po smrti generála Haka se v prosinci 1988 stala předsedkyní vlády. Jako stoupenkyně demokracie a rovnoprávnosti žen byla tehdy po letech vojenské nadvlády pro Pákistánce velkou nadějí a symbolem budoucnosti.
Voličům tehdy slibovala dodávky potravin pro chudé, odstranění slumů a zavedení minimální mzdy. Předsevzetí Bhuttové, že z Pákistánu udělá moderní muslimský stát, se jí však nepodařilo splnit pro velké množství politických, sociálních i hospodářských problémů. V srpnu 1990 ji prezident Ghulám Ishák Chán odvolal převážně na nátlak ozbrojených sil pro korupci a zneužívání moci. Její manžel byl na dva roky uvězněn za to, že prý vydíral jednoho podnikatele. Obvinění proti němu ani proti Bhuttové se ale nikdy neprokázala.
I druhé funkční období provázelo obvinění z korupce
K politickému vzestupu Bhuttové přispěl na jaře 1993 spor mezi prezidentem Ishákem Chánem a tehdejším premiérem Navázem Šarífem (Islámské demokratické spojenectví), který byl v červenci z funkce odvolán též pro úplatkářství. Bhuttová při svém jednání s Ishákem Chánem slíbila prezidentovi podporu pod podmínkou rozpuštění parlamentu a vyhlášení nových voleb.
V nich Pákistánská lidová strana porazila Islámské demokratické spojenectví a Bhuttová podruhé zasedla do premiérského křesla. Slíbila vládu reforem, která zajistí rozsáhlé sociální programy, týkající se vzdělání, půdy a pracovních míst pro chudé. Pro nedostatek finančních prostředků však svým slibům nedokázala dostát. Její manžel byl tehdy jmenován ministrem. Poté, co proti němu bratr Bhuttové Múrtazá vznesl opět obvinění z korupce, byl Múrtazá za nejasných okolností zabit při policejní přestřelce. Druhý bratr Šáhnaváz byl nalezen mrtvý v roce 1985 v apartmánu na Francouzské riviéře.
Bhuttové manžel měl údajně ze státního rozpočtu a na úplatcích získat až 1,5 miliardy dolarů. Bhuttová a její manžel byli nakonec v roce 2003 odsouzeni ženevským soudem k 6 měsícům vězení podmíněně a k pokutě 262.758 US dolarů z braní úplatků ve výši asi 12 milionů dolarů.
Narodila se 21.června 1953 v Karáčí v sindhské bohaté statkářské rodině jako dcera politika Zulfikara Alího Bhutta, který byl prezidentem republiky a předsedou vlády (1971-1977) a po letech vojenského režimu se zasloužil o nastolení demokracie. V roce 1977 ho však sesadil generál Zijául Hak a po dvou letech věznění jej dal popravit. Základní vzdělání získala Bhuttová v misionářské škole, střední a vysokoškolské ve Velké Británii a USA. Studovala politické vědy, filozofii a ekonomii