Popis výtvarného díla pro bruselské sídlo Rady EU od českého výtvarníka Davida Černého podle jednotlivých unijních států zobrazených na obří stylizované mapě Evropy:
Popis výtvarného díla pro sídlo Rady EU v Bruselu od Davida Černého
1. Belgie - Bonboniéra s proslulými čokoládovými pralinkami.
2. Británie - Místo Británie je ve velké „euroskládačce“ prázdné místo.
3. Bulharsko - Je vyobrazeno jako několik tureckých záchodů. „Je to punkové gesto, záměrně primitivní a vulgární, fekálně pubertální,“ stojí v oficiálním propagačnáím materiálu.
4. Česko - Mapa Česka je orámována zlatě, přičemž v jejím středu by se měly zobrazovat výroky prezidenta Václava Klause. „Dejme slovo hlavě státu! Geniální vzorky českého prezidenta Václava Klause v permanentním toku,“ uvedl v brožuře Černý. Dílo bude oficiálně spuštěno 15. ledna, Klausovy výroky se tak zatím nezobrazují.
5. Dánsko - Je složené z kostek Lega, přičemž podle mnohých jejich skladba připomíná tvář proroka Mohameda, což ale Černý odmítá. „Vnímejme i my celkový obraz světa, nezabývejme se jednotlivými pixely, ale sledujme, do jakého celku se skládají,“ uvádí oficiální brožura.
6. Estonsko - Je představeno jako modernější verze kladiva a srpu. V oficiální brožuře k jeho vyobrazení není připojen žádný text.
7. Finsko - Finsko zastupuje v instalaci dřevěná plastika, na níž stojí figurky rudě zbarvených zvířat. „Finsko není země ze dřeva, ve Finsku nežijí exotická zvířata. Možná tomu tak je, možná by to bylo krásné,“ píše se v propagačním materiálu.
8. Francie - Uprostřed obrysu francouzské mapy je umístěn transparent „GREVE“ (stávka). „V důsledku celosvětové i lokální politické, hospodářské a kulturní situace vstoupila skupina GRAA do časově neomezené stávky,“ cituje brožura prohlášení fiktivní umělecké skupiny GRAA.
9. Irsko - Na Černého díle jej ztvárňují dudy. „Stereotypy spojené s Iry a Irskem slouží jako jedna z dekorací zábavního průmyslu,“ uvádí se v propagačním materiálu.
10. Itálie - Je zobrazena jako fotbalové hřiště s figurkami fotbalistů, kteří si chrání choulostivé partie míčem. „Je to freudisticko-kýčovitá soukromá vize současné Itálie, která se zmítá mezi nesmyslnými tradicemi a zbytečnou zábavou, jeví se jako autoerotický systém senzační podívané, jejíž vyvrcholení je v nedohlednu,“ stojí v oficiální příručce.
11. Kypr - Kypr je na plastice rozdělen na dvě od sebe odtržené části, spojené pouze v jednom bodě. Fiktivní kyperský umělec Panayiotis Papastamouli „své“ dílo doprovodil textem, v němž promlouvá coby kovář, který se spolu se svým „bratrem ze severu“ snaží alespoň symbolicky sjednotit svou zemi.
12. Litva - Na okraji plastiky Litvy stojí několik močících postaviček připomínajících slavného bruselského čurajícího chlapečka. „Tento symbol adaptuji na situaci vlastní země. Projekt lze chápat jako alternativní památník litevské nezávislosti a jako ventil křivd, které byly v minulosti napáchány,“ píše v doprovodném textu s očividným odkazem na litevsko-ruské vztahy patrně nikdy neexistující umělkyně Vilma Stasiulyteová.
13. Lotyšsko - Lotyšsko je znázorněno jako hornatá země. Grafický koncept v manuálu českého předsednictví doprovází nápis v angličtině „kdybychom měli hory“.
14. Lucembursko - Ze zlaté instalace Lucemburska čouhá praporek „Na prodej“. Pokud bude někdo považovat celou věc za komentář k postavení Lucemburska v rámci Evropy, tak to není na škodu," píše se v prospektu k instalaci.
15. Maďarsko - Na maďarské plastice stojí bruselský symbol Atomium, v němž jednotlivé atomy nahrazují melouny a trčí z něj čabajky.
16. Malta - Na maličké plastice Malty stojí velký slon. „Před 20 tisíci lety žil na Maltě slon ne vyšší než devadesát centimetrů. (…) Hledejte v něm esenci přírody i esenci vlastní,“ uvádí se v propagačním materiálu.
17. Německo - Jeho území je protkáno sítí dálnic. Podle řady lidí, kteří dílo viděli, připomíná síť svastiku. Vyobrazení Německa, které je vystaveno v budově Rady EU, se významně liší od náčrtu v oficiálním průvodci. „Mobilní reliéf je pohyblivou metaforou Německa coby země automobilového průmyslu a dálnic,“ uvádí oficiální materiál.
18. Nizozemsko - Zatopené Nizozemsko, z něhož vykukují jen minarety, patří k nejkontroverznějším plastikám celé instalace. Z minaretů se má údajně po uvedení instalace v provoz ozývat zpěv muezzinů. „Kéž by bylo Nizozemsko v pekle!“ praví v manuálu zřejmě fiktivní autor Dick Jansen.
19. Polsko - Na hnědé plastice Polska stojí skupinka lidí, která podle manuálu parafrázuje slavnou fotografii vztyčování praporu na ostrově Iwo Jima v roce 1945. Duhový prapor, který vztyčují, je však praporem komunity homosexuálů.
20. Portugalsko - Na plastice Portugalska jsou vyobrazeny červené „fláky“ masa a špeky. "Nemám ráda špeky a nemám ráda kolonialismus, říká údajná umělkyně Carla de Miranda.
21. Rakousko - Rakousko je zobrazené v zelené barvě a asi polovinu jeho území pokrývají čtyři chladicí věže atomové elektrárny. „Otázka pro diváka mého díla je jednoznačná: chcete louku nebo elektřinu?“ říká se v doprovodném textu v manuálu.
22. Rumunsko - Rumunsko zobrazuje plastika jeskyně s velkou hlavou Drákuly. „Vítejte v Dracula-landu. Jsme nekonečná periferie, místo, ze kterého přijíždějí umělci na evropské výstavy autobusem,“ píše se v manuálu.
23. Řecko - Je vyobrazeno jako země v plamenech. „Požár před necelým rokem zničil můj dům i ateliér,“ tvrdí v oficiálních materiálech údajný tvůrce díla Angelo Navridis.
24. Slovensko - Plastika Slovenska připomíná uherský salám ovázaný maďarskou trikolorou.
25. Slovinsko - Plastika si pohrává s fenoménem turismu. V plastice země je „vytesán“ nápis v angličtině „První turisti sem dorazili v roce 1213“.
26. Španělsko - Představuje zastavěnou plochu. V místě Baskicka se nachází červená míchačka. „Plochu navrhuji jako vertikální plochu z betonu,“ cituje brožura fiktivního umělce Ricarda Romea.
27. Švédsko - Místo plastiky Švédka visí v obří instalaci krabice z firmy IKEA se součástkami stíhacího letounu Gripen. „Zákazníci IKEA jsou po celém světě vedeni v naivní víře, že svět se skládá z jednoduchých elementů, které můžeme pochopit, vzájemně sestavit a v případě potřeby opravit,“ tvrdí v prospektu „autorka“ Sonja Aabergová.