Začaly vycházet první české periodické noviny

Praha - Zprávy z domova, z ciziny, politika, hospodářství, kulturní dění, informace ze společnosti, počasí, něco z černé kroniky, reklama - zhruba to obsahuje většina dnešního tisku. Až na sport si podobné zprávy mohli počíst už i odběratelé Pražských poštovských novin. První číslo novin, které odstartovaly vydávání českého periodického tisku, vyšlo 4. února 1719.

Zasloužil se o ně pražský tiskař Karel František Rosenmüller, označovaný také pro svou činnost jako druhý Daniel Adam z Veleslavína. Když v roce 1719 obdržel výsadu vydávat noviny v češtině, oznámil tuto pro vlastence významnou skutečnost dokonce zvláštním letákem s názvem Předchůdce českého postyliona, v němž popsal potřebu českých novin v Čechách. Úlohu šiřitele a obránce českého jazyka pak plnily jeho noviny třiapadesát let.

„Sobotní popř. Outerní Pražské poštovské noviny z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské Milosti nadáním obdarované“ - dlouhý název, jaký býval zvykem, plně vyjadřoval zaměření novin. Brzy se pro ně však vžil název Pražské poštovské noviny či Pražské české noviny. Vycházely dvakrát do týdne o desáté dopoledne, tedy v sobotu a v úterý, ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela. Na poštu odkazoval také titulní list celého ročníku s názvem „Český postylion neboližto noviny české“. Stály osm zlatek ročně, jedno číslo bylo k mání za šest krejcarů.

Až na sport obsahovaly noviny to co „dnes“ 

Přinášely domácí i zahraniční politické události, zprávy z válek, z habsburské monarchie, z Čech, Moravy, Prahy i venkova. Informovaly o událostech u císařského dvora ve Vídni, také o svatbách, narození dětí či o úmrtích významných osobností, ale i o popravách a „strašlivých mordech“, jako to dělá dnešní bulvár. Součástí byla i praktická oznámení o trzích, církevních slavnostech, upozornění na vystoupení kumštýřů a vedle toho i popis různých neštěstí, požárů a katastrof.

  • Článek v prvním česky psaném periodickém tisku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/662/66187.jpg
  • Svazky Pražských poštovských novin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/662/66189.jpg

Noviny obsahovaly nejvíce zpráv ze zahraničí. „Souviselo to se systémem sběru zpráv. Tiskaři byli většinou i redaktory a sběr zpráv podřizovali poště, která dodávala zahraniční noviny a z těch sestavovali své zpravodajství. Vlastní zpravodaje měli jen výjimečně,“ uvedl ve Studiu 6 ředitel Kihovny Národního muzea Martin Sekera.

„Tiskaři nečlenili noviny podle rubrik, zprávy řadili tak, jak jim docházely, nebo podle toho, jak se jim zdály důležité,“ doplnil Sekera.

Náklad Pražských poštovských novin není zjistitelný, odhaduje se, že na začátku vycházelo 500 až 1000 kusů. Zanikly v roce 1772 s počtem čtyř předplatitelů. Vydávání bylo obnoveno v lednu 1782 a krátce na to přešly do majetku knihtiskaře Schönfelda. Redaktorem se stal Václav Matěj Kramerius, který je řídil do roku 1789, kdy si vymohl koncesi na vlastní, známé Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny. Za jejich pokračovatele lze považovat pak Pražské noviny, v nichž působil František Ladislav Čelakovský, Jan Nepomuk Štěpánek a také Karel Havlíček Borovský.

  • Svazek Pražských poštovských novin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/662/66188.jpg
  • Pražské poštovské noviny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/662/66185.jpg