Jeruzalém/Gaza - O vedoucí postavení v palestinské politice soupeří už delší dobu dvě výrazná hnutí. Na jedné straně stojí nacionalistický ale Západem uznávaný Fatah a proti němu radikálně islamistický Hamás, který odmítá uznat existenci státu Izrael. Poslední události spojené s válkou v Gaze opět palčivě ukázaly, že mezi oběma tábory zeje hluboká propast. Jejich rozkol rozděluje Palestinu přímo fyzicky. Fatah vládne na Západním břehu Jordánu, Hamás udržuje svou vládu v pásmu Gazy.
Rozdělená Palestina: Fatah a Hamás
Proti nedávnému bombardování pásma a následné pozemní izraelské invazi protestoval Fatah pouze umírněně a jako původce konfliktu jednoznačně obvinil svého palestinského soupeře. „Když někdo nechce přijmout mírový plán, nese plnou odpovědnost za trvající krveprolití,“ prohlásil prezident palestinské samosprávy a představitel Fatahu Mahmúd Abbás.
Obě hnutí usilují o vytvoření palestinského státu, ale zásadně se rozcházejí v tom, jakým způsobem toho dosáhnout. Nacionalistický a marxistický Fatah s charismatickým vůdcem Jásirem Arafatem uspěl v 60. letech minulého století, když ovládl Organizaci pro osvobození Palestiny.
Od války a terorismu k samosprávě
Od otevřené války postupně dospěl přes terorismus pumových útoků a únosů letadel až k chladnému smíru s židovským státem v 90. letech. Po podpisu dohod v Oslu v roce 1993 vytvořil Fatah v Gaze a na Západním břehu palestinskou samosprávu.
„Hnutí Hamás bylo založené jako snaha o jinou cestu než tu sekulární, kterou razil Fatah,“ vysvětluje analytička pro Blízký východ Irena Kalhousová. Islamistické hnutí, které usiluje o zničení izraelského státu, se na palestinské scéně objevilo v roce 1987.
Mírový proces a snahu o kompromis s Izraelem chápe Hamás jako zradu Fatahu na palestinském lidu a sám zvolil cestu násilí. V polovině 90. let vyvrcholila jeho brutální série sebevražedných útoků. V roce 2002 nakonec židovský stát zaútočil a na Západním břehu vykořenil Hamás i jeho menšího souputníka Islámský džihád.
Hamás se proto koncentroval na pásmo Gazy, kde vybudoval rozsáhlou sociální síť sirotčinců, škol a nemocnic. Tváří v tvář klesající podpoře Fatahu, který obyvatelé pásma čím dál silněji vnímali jako zkorumpovanou politickou sílu, získávali radikální islamisté stále větší vliv.
Roku 2006 zvítězil Hamás ve volbách
V roce 2006, rok po evakuaci izraelských osad, popularita Hamásu kulminovala překvapivým vítězstvím v palestinských volbách. Fatah byl nucen přistoupit na roli slabšího partnera v koaliční vládě. „Od té doby se vlastně nikdy nepodařilo navázat dobrou spolupráci mezi Hamásem a Fatahem, což potom vyústilo až v násilný převrat,“ říká Kalhousová.
Během prvního pololetí 2007 Hamás uvěznil či zavraždil stovky stoupenců Fatahu. Prezident Mahmúd Abbás, který nastoupil po Jásiru Arafatovi, ztratil v Gaze veškerý vliv. Hamás následně posílil pašování zbraní z Egypta a rozhojnil raketové útoky na Izrael, což nakonec vyústilo v lednovou válku a izraelskou invazi do pásma Gazy. Poslední jednání mezi Hamásem a Fatahem zatím vnitropalestinský smír nepřineslo. Prezidentu Abbásovi navíc v lednu vypršel mandát a Hamás jeho autoritu nadále odmítá uznávat.
Abbás při současném jednání v Praze vyzval ke vzniku jednotné palestinské vlády, která by respektovala mezinárodní závazky. Pouze taková vláda by podle něj mohla být za rekonstrukci Gazy odpovědná. Zdá se ale, že takové řešení zůstává v nedohlednu.