Sto dní od Janova, dohoda v nedohlednu

Litvínov/Praha - Přesně před sto dny, 17. října 2008, proběhlo na litvínovském náměstí Míru shromáždění Dělnické strany a následný pochod neonacistů na litvínovské sídliště Janov obývané početnou romskou menšinou. Během něj se pravicoví extremisté střetli s policií. Celá událost otevřela také téma nárůstu extremismu v České republice a situace romské menšiny. Litvínovská radnice v reakci na celou událost spustila koncepci nulové tolerance k nepřizpůsobivým občanům. Sám ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb plán pro sociální ghetta, jako je Janov, teprve chystá - zatímco lidé volají po urychlené změně.

Kocáb v dnešních Událostech, komentářích řekl, že jeho kancelář vypracovala analýzu tzv. sociálně vyloučených lokalit. „Na základě tohoto materiálu bychom chtěli ve čtvrtek na naší tiskové konferenci představit doporučení a postupy,“ dodal.

Ministru pro lidská práva je vyčítáno, že problém potřebuje aktuální a rychlé řešení, využití mezirezortních zkušeností a spolupráci s jinými ministry. Vlastní koncepci má přitom připravenou například ministerstvo pro místní rozvoj. „Obyvatelé, kteří žijí kolem sociálně vyloučených lokalit, jsou jejich obětí. Je potřeba takovýmto městům pomoct, protože o ni dlouhodobě volají,“ apeloval odborník na romskou problematiku ministerstva pro místní rozvoj Jozef Baláž.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře

Kocáb vidí změny v romském problému ale především v dlouhodobém měřítku. „Chceme se věnovat tomu nejdůležitějšímu, vzdělávání. Jakmile vznikne romská inteligence, bude schopna si ve věci dělat pořádek sama,“ řekl Kocáb a předložil vizi, kdy by škola dostávala příplatek za každého romského žáka ve školních lavicích. „Takovou věc však nejdřív musí prodiskutovat vláda a je potřeba celospolečenský konsensus,“ upozornil Kocáb.

Z poklidného bydlení sociální ghetto

Litvínovské sídliště je známé tím, že sem byli sestěhováni sociálně slabí z různých koutů země a je zde vysoká nezaměstnanost. Janov přitom dříve byl oblíbeným a klidným bydlištěm. Tamní obyvatelé ale varují, že se ze sídliště stává ghetto. Během dvaceti let se jen z jednoho bloku odstěhovalo víc než 80 rodin.

„Lidé zde narušovali veřejný pořádek a stavěli se proti občanskému soužití. Tito lidé jsou nyní hnáni k zodpovědnosti,“ řekl starosta Litvínova Milan Šťovíček. Vyjádřil také nespokojenost, která je společná všem městům s izolovanými etniky. „Chybí nám legislativní změny, a to opatření, které by upravovalo počet osob v jednotlivých bytech. Jsou případy, kdy jsou v jednom bytě nahlášeny desítky osob,“ dodal Šťovíček.

Radnice města Litvínova uvažuje, že sáhne k exekuci

Litvínovský starosta zároveň upozornil, že je potřeba změnit systém vyplácení sociálních dávek. Jejich odebráním či snížením by byli neplatiči nájemného sankciováni. Město zatím v Janově postupuje na vlastní pěst. „Vytvořili jsme poradní sbor radnice a začali jsme spolupracovat s neziskovými organizacemi. Především však každý den provádíme intenzivní kontroly, dům po domu,“ informoval o přístupu radnice starosta. Dodal, že pokud se situace nezmění, uvažuje město o exekucích.

Z výpovědí zástupců romské menšiny i bílých obyvatel Janova vyplývá, že si obě strany uvědomují, že akce Dělnické strany situaci nepomáhají. „Klid bude, až obě strany pochopí, že problém nelze řešit bojůvkami Dělnické strany,“ řekl terénní pracovník mostecké charity Jan Horváth.

 Bílí obyvatelé Janova se ale i tak stále častěji stávají sympatizanty extremistů. Odbornice na extremismus to vysvětluje následovně: „Litvínov byl první, kde se na stranu neonacistů přidali obyčejní lidé. Je to dáno tím, že neonacisté spolupracují s Dělnickou stranou a pro obyvatele Litvínova představuje právě Dělnická strana tu platformu, ke které se mohou přidat, aniž by se přímo přidávali k Národnímu odporu. Je to pro ně přijatelná verze pravicového extremismu,“ řekla Klára Kalibová ze sdružení Tolerance a občanská společnost.

Více o Dělnické straně a jejích případných hrozbách čtěte zde.