Moskva - Psal se 23. březen 2001 a bylo krátce před sedmou hodinou ranní středoevropského času. Právě v tento okamžik ukončila ruská orbitální stanice Mir svoji patnáctiletou vesmírnou odyseu a zanikla v zemské atmosféře. Ti, kdo její zánik pozorovali, viděli Mir jako velkou zářivou kometu s dlouhým ohonem, která stále více zářila, až se rozžhavila do běla a explodovala na mnoho malých světelných bodů, které za sebou při pádu k Zemi zanechávaly ohnivé a kouřové stopy. Přibližně 1500 kusů Miru, které v atmosféře neshořely, pak skončilo na dně v odlehlé části Tichého oceánu mezi Austrálií a Chile. Jedinečná podívaná trvala pouhé čtyři až pět minut.
Konec vesmírné mise orbitální stanice Mir
Životnost Miru, který byl kdysi chloubou sovětského vesmírného programu, přitom byla původně pět let. Na jeho palubě se za dobu jeho existence vystřídalo celkem 104 kosmonautů z dvanácti států, kteří zde uskutečnili tisíce vědeckých experimentů.