Flint (Michigan, USA) - Kniha, která nevzbudí kontroverzi se neprodává, film, jenž nevzbudí kontroverzi nevyhrává. Pod tímto heslem zřejmě pracuje americký filmař, dokumentarista a spisovatel Michael Moore. Kontroverzní díla se mu tvořit stále daří, s jedním z nich, filmem Fahrenheit9/11, získal Zlatou palmu, hlavní cenu filmového festivalu v Cannes. Politický dokumento vazbách mezi rodinou prezidenta USA George Bushe a rodinou bin Ládinů se díky této ceně zařadil mezi v minulosti oceněné filmové poklady jako Felliniho Sladký život nebo Antonioniho Zvětšeninu. Narodil se 23. dubna 1954 v malém městečku Flint v USA.
Kontroverzní Michael Moore svými filmy provokuje
Už jeho první snímek, patnáct let starý dokument „Rogera já“, jenž pojednává o negativním vlivu továrny General Motors (GM) na život Moorova rodného městečka Flint, byl z velké části tvořen záznamem pokusů Moora domoci se rozhovoru s tehdejším šéfem GM Rogerem Smithem. Ačkoliv nadalší film si pak musel počkat šest let, místo dokumentu se jednalo o satirickou komedii „Kanadská slanina“, ve kterém hlavní roli hraje fiktivní prezident Spojených států pokoušející se vyprovokovat válečný konflikt s Kanadou. Svou pověst pak utvrdil ve druhé polovině 90. let televizními snímky „Televizní národ“ a „Nahá pravda“ i dvěma knihami, jež se obě vyšplhaly na nejvyšší příčky seznamu bestsellerů listu The New YorkTimes.
„Hanba vám, pane Bushi“
Do světa a k širší veřejnosti za hranicemi severoamerického kontinentu ale Moorovo jméno proniklo až v roce 2002, když získal v kategorii dokumentárnífilm Oskara za snímek „Bowling for Columbine“, ve kterém popisuje, kritizuje a ironizuje „americkou lásku ke zbraním“. Právě v Kodak Theatre pak se soškou v ruce v přímém přenosu zvolal „Hanba vám, pane Bushi“, a přiřadil se tak k nejznámějším a nejradikálnějším domácím kritikům Bushovy politiky.
Moorův poslední snímek, Farenheit 9/11, vzbuzoval poprask už dlouho předem. Nejdřív svým námětem, později i svými problémy s distribucí. Spory ohledně námětu, který se vedle kontaktů klanu Bushů na saúdskoarabskou rodinu bin Ládinů před i po 11. září 2001 zabývá i dalšími „chybami a podvody“ Bushovy administrativy, byly očekávané. Skandál ve filmařských kruzích nicméně vyvolalo nedávné rozhodnutí vedení společnosti Miramax, která odmítla film distribuovat. Některé spekulace dávaly toto rozhodnutí do souvislostis vazbami majitele Miramaxu, mediálního gigantu Walt Disney právě na prezidenta Bushe, což značně přispělo ke zvýšení zájmu o dílo. Miramax a Disney přitom tvrdí, že za kauzou stojí především Mooreova touha po publicitě.
Prohnaný poslední spravedlivý?
Právě mediální prohnanost, manipulace s fakty a stavění sedo role „posledního spravedlivého“ jsou hlavními argumenty odpůrců Michaela Moora. Tvrdí, že veškeré jeho touhy se smrskávají jen na to, aby se zviditelnila dobře prodal svůj film. Poukazují na to, že Moore se stylizuje do pozice protivníka bohatých a mocných a přitom je sám milionář. Umělec ale své zájmy vidí daleko prozaičtěji. „Dělám filmy prostě tak, aby lidi bavily a zároveň informovaly, “prohlašuje. V roce 2005 byl podle časopisu Time označen za jednoho ze stovky nejvlivnějších lidí na světě.
V roce 2007 natočil zatím svůj poslední film SiCKo. Snímek pojednává o americkém zdravotním systému, politice zdravotních pojišťoven, o průměrných Američanech, vyprávějících své otřesné zkušenosti se svými zaměstnavateli ohledně zdravotní péče. Moore v tomto filmu postuluje existenci farmaceuticko-průmyslového komplexu. Kritika říká, že SiCKem Moore vyspěl jako filmař.