Praha - O Jaroslavu Marvanovi se tradovalo, že ničemu nerozuměl tak dobře jako herectví a že byl manuálně velmi nešikovný. Ve svém hereckém životě mistrně ztvárnil desítky povolání a profesí. Byl továrníkem, středoškolským profesorem, starožitníkem, revizorem, vojákem, vorařem, policejním radou, zlodějem i milionářem. Ale také řídil lokomotivu, svářel, byl cihlářem. Zvláště u dělnických profesí je s podivem, že si nikdo nevšiml jeho pověstné nešikovnosti - doma prý nezatloukl obyčejný hřebík. Tento vynikající herec, představitel téměř dvou set filmových rolí, zemřel 21. května 1974.
Jaroslav Marvan - herec tělem i duší
Do povědomí televizních diváků se Marvan zapsal především jako rada Vacátko v seriálu Hříšní lidé města pražského nebo rolí revizora v oblíbených, ale poněkud tendenčních komediích Dovolená s Andělem a Anděl na horách. Právě revizor pražských dopravních podniků Gustav Anděl v jeho podání zvítězil v roce 2000 v divácké anketě Hrdina filmového úsměvu tisíciletí.
Rodák z pražského Žižkova (11. prosince 1901) byl ovšem také žádaným divadelním hercem. Za svůj umělecký život vytvořil 149 divadelních rolí. Svou profesionální dráhu začal na divadelních prknech po boku Vlasty Buriana. Účinkoval rovněž skoro ve všech Burianových filmech. Za protektorátu pak přestoupil do Vinohradského divadla, odkud v roce 1954 přešel do činohry Národního divadla, kde působil až do své smrti.
Nikdy nebyl členem žádné politické strany a k režimům, ve kterých žil, byl většinou loajální. Politice nerozuměl a představení pro Baťu, roli Stalina na prknech Městských divadel pražských, stejně jako recitační oslavné zájezdy do hornické Ostravy bral jako nezbytnou daň. Odváděl ji tomu, co ho v životě bavilo nejvíc - herectví. Se ženou Márinkou děti nikdy neměl. Když se mu v devětapadesáti letech narodila nemanželská dcera, označili to straničtí funkcionáři za „nemravný život“ a na deset let mu pozastavili udělení titulu národní umělec.