Vojenský tribunál označil Píku za vlastizrádce - skončil na popravišti

Praha - Divizní generál a účastník dvou světových válek Heliodor Píka se stal obětí jedné z prvních poprav, které provázely období politických procesů v Československu. Uskutečnila se 21. června roku 1949 časně ráno. K trestu smrti oběšením odsoudil divizního generála Píku vojenský tribunál na základě vykonstruovaného obvinění ze špionáže a vlastizrady. Okolnostmi této tragédie se zabývá Městský soud v Praze v procesu s bývalým komunistickým prokurátorem Karlem Vašem, obžalovaným z účasti na vraždě generála.

Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 ve Štítině na Opavsku. Svoji vojenskou kariéru započal v Opavě, kde byl odveden k patnáctému zeměbraneckému pluku. Později byl odvelen jako četař aspirant na ruskou frontu, kde se nechal zajmout a poté vstoupil do československých legií. Zúčastnil se bitev u Bachmače a u Tvorova. Krátce poté se dostal do Francie, kde se formovala další jednotka československých legií. Bojoval v Alsasku, v Champagni a v Argonách. „Byl to muž, který celým svým životem dělal vše pro tuto republiku a byl i jistým předobrazem demokracie v armádě,“ podotkl Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu.

Po válce byl Píka vyslán do vojenské pěchotní školy v St. Cyru ve Francii. Ve dvacátých letech působil jako kapitán a instruktor vojenské akademie v Hranicích. V roce 1932 byl jmenován vojenským atašé v Rumunsku a Turecku a v následujících letech byl jedním z nejlepších vojenských zpravodajů a diplomatů. Po okupaci Československa Německem spolupracoval s ilegálními odbojovými organizacemi Obrana národa a DORA. V roce 1939 odešel ze země a z pověření exilového prezidenta Edvarda Beneše organizoval jako zpravodajský důstojník na Balkáně přechody československých vojáků do emigrace.

Rozhovor s Eduardem Stehlíkem (zdroj: ČT24)

Část jeho bývalých podřízených se ho snažila osvobodit 

„Píka byl sledován už od roku 1944, byly mu odposlouchávány rozhovory příslušníky obranného zpravodajství. Šlo pravděpodobně o přání Moskvy a lidí, kteří byli s Moskvou ve velice úzkých kontaktech. Část jeho bývalých podřízených v čele s Karlem Černým se pokoušela vypátrat, kde je Píka vězněn. Plánovali jeho osvobození a přepravu za hranice, ale nikdy k tomu nedošlo,“ vyjádřil se Stehlík. Věděl příliš mnoho o fungování sovětských tajných služeb a o plánech sovětského vedení na zavedení diktatury proletariátu na osvobozených územích po porážce Německa. Soudruhům v Moskvě nebyl poplatný. A navíc se tam často dostával do sporů s československými představiteli komunistického exilu.

Prosazoval politiku londýnské exilové vlády

Ve čtyřicátých letech se Píka stal náčelníkem československé vojenské mise v Sovětském svazu. Důsledně prosazoval politiku londýnské exilové vlády. Po válce byl jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu československé armády. V roce 1946 se jako člen československé delegace zúčastnil mírové konference v Paříži. Píka byl nositelem nejvyšších československých, sovětských, amerických, anglických a dalších vojenských řádů. V roce 1991 obdržel za zásluhy Řád M. R. Štefánika III. třídy a v roce 1992 byl In memoriam jmenován armádním generálem.

Životní osudy i násilná smrt Heliodora Píky se v 90. letech staly námětem filmového dokumentu České televize s názvem Proč Vás zabili, generále? Okolnosti zmanipulovaného soudního procesu byly popsány v několika publikacích.

Pietní akt na počest Heliodora Píky
Zdroj: ČT24
Vydáno pod