Od loňského podzimu působí v Praze Maharalův institut. Studují v něm mladí židovští muži, kteří se chtějí stát rabíny. Tato škola navazuje na odkaz proslulého židovského myslitele rabiho Jehudy Löwa (Maharala) z rudolfínské doby a právě v těchto dnech ji opouštějí první absolventi, budoucí rabíni. O nezvyklém a náročném studiu, o poselství Maharalova institutu hovořil v rubrice Studia 6 Profil z 23. června spoluzakladatel institutu rabín Manis Barash.
„Čekali jsme na 400. výročí úmrtí Maharala,“ říká rabín Manis Barash
Proč jste se rozhodli založit tento institut? Proč právě v Praze?
Letos je 400. výročí úmrtí Maharala, což je v Praze velmi známá postava například díky příběhu Golema. Nepříliš lidí ale zná jeho písemný odkaz, jeho filozofii, učení. Cílem proto bylo vytvořit institut, který veřejnost seznámí s Maharalovým učením. Přirozeným místem, kde by měl být tento institut založen, byla pochopitelně Praha.
Dalo by se také říci, že jste chtěli vrátit Prahu na pomyslnou mapu židovské vzdělanosti?
Dozajista ano. Praha, Česká republika i ostatní země, které zažily šoa a komunismus, mají velmi potlačené židovské obce. My se snažíme je vzdělávat a pomáhat jim dohnat ten rozdíl.
Rabín Manis Barash ve Studiu ČT24 (zdroj: ČT24)
Jak dlouho studium na Maharalově institutu trvá?
Institut jsme otevřeli před rokem. První skupina šesti studentů strávila celý rok v Praze. Studenti přišli do Prahy z různých rabínských škol, kde předtím studovali na svůj titul nějakých šest let. Toto byl poslední rok jejich studia, takže absolvují tady v Praze.
Z těchto šesti jsou tedy hotoví rabíni. Půjdou po škole kázat do synagog? Jaký bude jejich další život?
V Praze dostanou rabínský titul a budou pokračovat ve svém studiu. Nakonec mají samozřejmě v úmyslu sloužit jako rabíni v židovských obcích v různých částech světa. Možná se budou vracet i do Prahy.
Všech šest čerstvých rabínů jsou cizinci. Proč se nepřihlásili Češi?
Čtyři studenti jsou z Izraele, jeden z Brazílie a poslední z Vídně. Šlo o to, abychom měli studenty, kteří budou celou dobu studovat Talmud, židovské právo a židovskou filozofii, Maharalovy knihy.
V České republice bohužel nebyl žádný židovský seminář sto let. Bylo proto obtížné zde nalézt dostatečně vzdělané studenty, kteří by se vyznali v Talmudu a židovském právu, aby mohli nastoupit na Maharalův institut.
Co musí uchazeč o studium na Maharalově institutu splňovat? Předpokládám, že to musí být muž a Žid.
Těch šest studentů studovalo od rána do večera.Ovšem děláme i celou řadu krátkodobých kurzů, které jsou otevřené komukoliv. Institutem tak během roku prošly stovky lidí. Také vydáváme spoustu publikací pro Židy i nežidy. Díky tomu se celá spousta lidí seznámila s židovským mysticismem, kabalou a písemným odkazem Maharala.
Na tyto přednášky tedy mohou chodit i ženy?
Ano. Jednou za týden máme kurz pro ženy.
Museli zájemci o studium hlavního kurzu na Maharalově institutu předložit nějaké doporučení, potvrzení? Dá se říci, že hlavní kurz nemůže vystudovat jen tak někdo z ulice?
Hlavní kurz není pro každého. Jeho studenti mají už určité vzdělání. Studují židovské právo a filozofii od samého dětství, takže jsou s tím velice dobře obeznámeni. O účast na kurzu se zajímala řada studentů, takže jsme si vybírali z mnoha přihlášek ty nejlepší studenty, kteří zde potom strávili celý rok.
Mají studenti během tohoto roku nějaký speciální přísný režim?
Studium začíná v sedm hodin ráno a pokračuje do deseti hodin do večera. Samozřejmě jsou tam nějaké přestávky během dne na jídlo i na nějaký sport (studenti hrají basketball nebo hokej). Nicméně kurz je to docela intenzivní.
Zahájení činnosti institutu se zúčastnil i izraelský vrchní rabín Jony Mecger. To má pro něj tento institut asi velký význam?
Dnes se zabýváme možností otevřít podobný Maharalův institut v Izraeli a v Americe. Písemný odkaz Maharala je dnes stále populárnější a existuje velký zájem o zřizování institutů, které se mu budou věnovat.
Do Prahy jste přišel poprvé v roce 1992. Kdy jste se definitivně rozhodl, že v Česku zůstanete a založíte právě tento institut?
Když jsme s manželkou přišli do Prahy, bylo to s tím, že tady chceme zůstat (máme šest dětí, pět se jich narodilo v Praze). Vždy jsme měli za cíl otevřít takovýto institut, který se bude věnovat Maharalovu písemnému odkazu. Svým způsobem jsme čekali na 400. výročí, kdy lidé budou vzpomínat na Maharala. Myslím, že to byla dobrá příležitost, jak institut otevřít.
Založil jste také hnutí Chabad. Čím se odlišujete od pražských, českých Židů?
Chabad a institut slouží českým Židům. Možná se stavíme k některým otázkám jinak než pražská židovská obec. Je to ale zdravá konkurence. Jak Chabad, tak židovská obec se snaží odvádět svůj úkol velice dobře.
Určitou konkurenci tedy přiznáváte?
Chabad je nezávislá obec - nejsme nijak propojeni s českou židovskou obcí, máme svoje programy. Jedná se prostě o odlišný typ lidí, kteří chodí do Chabadu, od těch z české židovské obce. Nicméně protože je pražská židovská obec tak malá, jde o zdravou konkurenci. Obě společenství se díky tomu snaží získat více lidí a zlepšit svoje programy.
Kolik lidí chodí na vaše bohoslužby?
Pokud jde o bohoslužby ve Staronové synagoze, jsou to většinou turisté. Můžeme ale říci, že v Praze je v současné době asi 6000 Židů. Většina z nich ovšem nespadá pod židovskou obec ani pod Chabad, takže ještě máme co dělat.
(redakčně kráceno)