Groznyj – Již záhy po rozpadu Sovětského svazu se čečenští nacionalisté vehementně zasazovali o nezávislost jihoruské horské oblasti s centrem ve městě Grozném. Odmítli se oficiálně přidělit k nově vzniklé Ruské federaci, a tak rozpoutali válečný konflikt, který s mírnými přestávkami trvá dodnes. Po řadě neúspěšných intervencí ruských vojsk do oblasti blízko hranic s Gruzií došlo 11. prosince 1994 k mohutné ofenzivě, která vyústila v krvavou bitvu o Groznyj v posledních dnech roku. Čečenské jednotky dokázaly své město i přes značnou početní nevýhodu ubránit a svého soupeře překvapivě porazily. K dobytí Grozného došlo až v únoru následujícího roku. Obsazení strategického místa však pouze odstartovalo další sérii tuhých bojů v horských oblastech. Ruským vojskům se postavily četné partyzánské jednotky, které ovládaly i několik měst.
Rusové začínají dobývat Groznyj
Počátkem prosince 1994 se na jih Ruska přesunulo možná až 40 tisíc záložních vojáků. Postup na Groznyj byl doprovázen také silným bombardováním. Na Silvestra sice Rusové vpadli do města, avšak kvůli strategickému selhání se s houževnatými Čečenci nedokázali vyrovnat. Pod neúspěch se také podepsal nedostatečný výcvik intervenčních vojáků i selhání komunikace. Přesto byla během pouličních bojů zničena zhruba polovina města. Konflikt probíhal za nezúčastněného postoje západních zemí, které se odmítly mísit do vnitřních záležitostí Ruska.
Dobytí města odstartovalo represe
Zesílené bombardování a změna taktiky nakonec pomohly k dobytí čečenské metropole o několik týdnů později. Rusové získali pod svou kontrolu asi čtyři pětiny čečenského území, na něž dosadili vlastní, Moskvě podřízenou správu. Novou motivaci radikálů však rozpoutal ruský teror, kterému byli čečenští obyvatelé vystaveni.
Teroristický čin pod vedením Šamila Basajeva v nemocnici ve městě Buďonnovsk donutil ruské vedení k mírovému vyjednávání a stažení svých vojsk. Střídání bombových útoků a útoků separatistů nakonec pomohlo Čečencům ke znovuzískání Grozného v srpnu 1996. Byla tak završena tzv. 1. čečenská válka. K opětovnému střetu zbraní však došlo za pouhé tři roky.
