Praha - Na adventním věnci hoří poslední svíčka, nákupní centra praskají ve švech a na spiritualitu a mystičnost Vánoc se zapomíná. Vánoce jsou však považovány za jeden z nejdůležitější svátků jak pro křesťany, tak i pro ostatní. Ti ho povětšinou spojují se zakončením roku a s trávením času v rodinném kruhu. Symbolika Vánoc je pro každého z nás různá, avšak podle teologa a filosofa Tomáše Halíka, který byl hostem pořadu Před půlnocí, je podstatné, aby to byl vždy čas věnovaný dětem, chudým a potřebným.
Halík: Vánoce by měly být především časem pro děti a potřebné
Dárky na Štědrý den zavedl Martin Luther
S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem ozdobený vánoční stromek, pod který se v rodinách kladou dárky. Málokdo však ví, že historicky se dárky dávaly na svátek svatého Mikuláše. Tento zvyk pak Martin Luther v šestnáctém století posunul na 24. prosinec. Nejen u nás, ale i v dalších zemích zůstal zvyk určité nadílky v oba tyto dny.
Před půlnocí (zdroj: ČT24)
Každý prožívá Vánoce podle svého vlastního založení
Podle teologa Tomáše Halíka jsou Vánoce v současné době překrývány komercí a lidové zvyky jsou něčím, co připomíná především podstatu Vánoc – narození Ježíše Krista. Dlouhá léta Halík usiluje o mezináboženský dialog i dialog věřících a ateistů a v tomto duchu tvrdí, že neexistuje obecný recept, jak prožívat Vánoce. Prožívání těchto svátků závisí na každém jednotlivci. „Každý prožívá Vánoce podle svého vlastního založení. Někdo je prožívá filosoficky, esteticky, v rodinném kruhu, podstatná je však podmínka blízkost dětem a zároveň prostor pro chudé a potřebné,“ říká Halík.
Mystičnost Vánoc už není tím, čím bývala dříve
Mladá generace lidí díky všudypřítomné komerci už spiritualitu a mystičnost Vánoc tolik nevnímá. Kdo však mystičnost Vánoc vnímá velice, jsou děti. Ty mají podle Halíka velkou schopnost žít v mytologickém světě. Ve světě bohatém na různé představy a mytologické postavy. Díky svéhlavosti a samostatnějšímu uvažování dnešních dětí je však velice těžké je vychovat nemateriálně. „Hodnota člověka není jen v tom, co má, ale i v tom, co umí dávat,“ říká Halík. Proto je důležité, aby i v tak hektickém životě věnovali rodiče svým dětem dostatek zájmu, lásky a blízkosti.
Profil Tomáše Halíka
Víra by měla spojovat, ne rozdělovat - takový je postoj katolického kněze, teologa a profesora Univerzity Karlovy Tomáše Halíka. Halík není jen teolog, angažuje se i v občanském a politickém životě. Jeho jméno se objevovalo i mezi kandidáty na Pražský hrad. Pražský rodák Halík vystudoval na Karlově univerzitě sociologii a filozofii a tajně se také věnoval teologii. V 70. a 80. letech pracoval v civilních povoláních jako psycholog a psychoterapeut drogově závislých a působil i v kulturním a náboženském disentu a samizdatu. Knězem se stal v říjnu 1978, kdy byl v Erfurtu tajně vysvěcen, a později se stal blízkým spolupracovníkem kardinála Františka Tomáška.