Washington - Zpráva (poselství) o stavu Unie patří k tradici amerického prezidentství. Jedná se o každoroční řeč, kterou hlava státu pronáší před zasedáním obou komor Kongresu. Většinou se tak děje koncem ledna a prezidenti sledováni televizními kamerami nastíní své představy o dalším vývoji státu. Tradici založil právě 8. ledna 1790 první americký prezident George Washington. Poselství o stavu Unie upravuje druhý článek americké ústavy, kde se hovoří o tom, že „prezident podává vždy po určité době Kongresu informaci o stavu Unie a doporučuje mu k uvážení opatření, která považuje za nutná a užitečná“.
První Poselství o stavu Unie přednesl George Washington
Washington přednesl své první poselství ve druhém roce svého prvního období, mluvil velmi stručně ještě v New Yorku - ve městě, kde úřadoval. Už třetí prezident Thomas Jefferson ale ústní formu opustil, důvodem bylo údajně to, že si nechtěl připadat jako monarcha. Omezil se také jen na obecná doporučení. V letech 1801 až 1912 prezidenti zprávu předkládali písemně a nechali ji předčítat. K tradici osobního přednesu se vrátil až v roce 1913 Woodrow Wilson, který dal poselství moderní formu s konkrétními návrhy. Rozhlas vysílal prezidentovu řeč poprvé v roce 1923 (zpráva Calvina Coolidge), první televizní záznam byl pak pořízen za éry Harryho Trumana v roce 1947.
Od 60. let bylo vysílání zprávy o stavu Unie v médiích kvůli vyšší sledovanosti přesunuto na 21. hodinu. Byla to mimo jiné i dokonalá režie na televizní kameru, která například herci a prezidentu Ronaldu Reaganovi vynesla přezdívku Velký komunikátor.
Prezidenti svoji řeč často využívali k vyhlášení zásadních rozhodnutí
James Monroe například ve své zprávě z roku 1823 oznámil, že do amerických záležitostí nesmějí vojensky a politicky zasahovat Evropané. Nebo například prezident Abraham Lincoln zase ve svém poselství předneseném v roce 1862 řekl, že věří, že občanská válka povede k osvobození černých otroků.
Zpráva o stavu Unie je i příležitostí, jak může hlava státu přesvědčit Američany k podpoře svých záměrů. Důležité to bylo například pro předchozího prezidenta George Bushe, jehož projevům od útoků 11. září 2001 dominoval boj s terorismem a válka v Iráku. Porážku terorismu označil Bush za hlavní cíl v roce 2002, když jasně vyhlásil změnu americké zahraniční politiky. V této řeči také použil dnes už známý termín „osa zla“ pro země, které se podle něj snažily získat zbraně hromadného ničení (Severní Korea, Írán a Irák).