Dnes večer má v pražském kině Světozor premiéru dokumentární film Zatemněná demokracie. Snímek monitoruje akce neonacistů v České republice za poslední roky. Autorem námětu je Oldřich Stránský, sám oběť nacistické mašinerie a osvětimský vězeň, v současnosti předseda Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých. Oldřicha Stránského v rubrice Studia 6 Profil z 26. ledna přivítala Helena Šulcová.
„Mladí nevědí nic o minulosti,“ říká Oldřich Stránský
Jaký byl důvod toho, že jste si řekl, že by bylo dobré takovýto film natočit?
To je jednoduché. Já a moji spolupracovníci jsme byli v koncentračních táborech a bohužel jsme viděli, že se po tolika letech dnes opět vzmáhá nacismus a fašismus, který nás ničil. Uvažovali jsme o tom, proč se to děje, a zjistili jsme, že je to tím, že mladé generace nevědí nic o minulosti nebo velmi málo.
Čí je to chyba? Málo se o tom učí ve škole? Mladé generace už to nezajímá?
Je to souhra více věcí. Na školách se to vlastně neučí. Osobně jsem byl u náměstka ministra školství a žádal jsem, abychom měli možnost ve školách nechat mluvit naše lidi o tom, co prožili. Zaprvé, naši lidé stárnou, všem už je více než osmdesát, takže podstatně ubývá těch, kteří jsou schopni ve škole mluvit. A zadruhé je to proto, že je málo takovýchto lidí. A když jsem se ptal pana náměstka, zda by se dalo nařídit, aby ve školách bylo učeno větší množství té látky, bylo mi řečeno, že na to vliv nemají a že je to věc každého učitele. Jenže ani ten učitel, který nebyl poučen, sám neví, co má učit.
Zhruba před rokem jste řekl, že ekonomická krize může vyvolat u mladých radikálních lidí touhu po nacionalistických metodách, ostatně stejně začal nacismus v Německu. Vyslyšel vás někdo?
Ale jistě. Vyslyšeli to, a to bylo všechno. Největší chyba je v tom, že politici netlačí na to, aby se to dostalo do škol, aby se policie zachovala jako orgán, který nebude neonacistům pouze přihlížet, aby se nepotloukli.
Upozorňuje dokument Zatemněná demokracie na to, že je neonacismus nebezpečná ideologie? Vykresluje mladé lidi pochodující v ulicích českých měst jako agresory?
Zvenku se nám zdají jako agresoři, ve skutečnosti jsou to mladí lidé, kteří mají radikální názory, stejně jako jsme je měli my, když jsme byli mladí. Mladý člověk má prostě názor radikálního postupu. A to nelze. Demokracie potřebuje přesvědčování, aby se lidé domluvili, musí se tolerovat názory jiných. Ale to, co dnes někteří z těch neonacistů dělají (zapalování domů, případ malé Natálky), přece nejde, takhle se nedá jednat. Když je radikální a chce být radikální, musí to mít nějakou úroveň.
Vláda se už podruhé pokouší zakázat Dělnickou stranu. Jaký je na to váš názor? Pomůže zakáz Dělnické strany?
My ve svazu si myslíme, že by ta strana měla být rozpuštěna a zakázána.
Nepomůže to ale naopak té straně?
Může se to stát, ale jiná cesta není. Předělat myšlení lidí je dlouhodobá záležitost. To se nedá udělat za týden. A říct, že rozpuštěním strany je to vyřízené, také není pravda. Je třeba do toho jít hlouběji a bude to trvat léta. Vezměte si třeba Německo, kde byl ten nacismus silně zakořeněn a kde to trvalo třicet čtyřicet let, než se podařilo vytvořit demokratickou mládež.
(redakčně kráceno)