Praha - České divadlo má silnou tradici komických dvojic, mezi válkami bavili diváky Voskovec s Werichem, koncem 50. let začala éra Suchého a Šlitra a divadla Semafor. Na stejné scéně pak od půlky 60. let vystupovali i Jiří Grossmann s Miloslavem Šimkem. Ten se narodil 7. března 1940. Když Grossmann podlehl v prosinci 1971 po desetileté spolupráci vzácné Hodgkinově chorobě, uvažoval vystudovaný učitel Šimek sice o návratu za katedru, nakonec ale zůstal v Semaforu. A našel si také nové jevištní partnery, spolupracoval s Luďkem Sobotou, Petrem Nárožným, Jiřím Krampolem a Zuzanou Bubílkovou, se kterou tepal politickou scénu.
Humor Miloslava Šimka bavil generace diváků
Vyloženě politické divadlo si ale Šimek vyzkoušel už s Grossmannem po okupaci Československa v srpnu 1968. Nahrávky jejich tehdejších představení kolovaly mezi lidmi ještě koncem 80. let. Za normalizace se ale Šimek politické satiře vyhýbal.
O politice
Politika sice byla jeho denním chlebem, on sám se ale k politikům stavěl rezervovaně. „Podle mě nejchytřejší lidé nedělají politiku, ale byznys, umění, vědu. Bohužel je to tak v celém světě… Vážím si ale politiků, kteří jsou své práci oddáni…,“ řekl například.
„Nebyl jsem napojen na žádné disidenty. Oni mě neoslovili, nikdy za mnou nepřišli a já je také nevyhledával. Takže jsem mohl hrát dál,“ vzpomínal. „Věřím, že jsem si s režimem nezadal a že jsem kus práce odvedl,“ dodal v jednom rozhovoru Šimek, který několikrát odmítl přihlášku do KSČ. Po listopadu 1989 opustil semaforskou jistotu a založil divadlo, nazvané po svém někdejším partnerovi - Divadlo Jiřího Grossmanna. Zlatá éra Šimkových satirických pořadů přišla po roce 1995, kdy se začal objevovat na obrazovce v pořadu S politiky netančím se Zuzanou Bubílkovou.
Ve dvaceti se vsadil, že napíše komické pásmo
Šimek se narodil 7. března 1940 v Praze v rodině básníka Rudolfa Šimka. Jako dítě s oblibou poslouchal desky s Voskovcem a Werichem, ve dvaceti se vsadil, že napíše komické pásmo. A také to dokázal. Vystudoval učitelství, této profesi se ale prakticky nevěnoval.
Už ve škole se zabýval divadlem, patřil k zakladatelům Divadelního klubu Olympik, který sídlil v místě dnešní Ypsilonky ve Spálené ulici. Právě tam se na samém počátku 60. let potkal s Grossmannem. V roce 1967 se dvojice vyznávající recesi, parodii a černý humor dočkala pozvání do Semaforu.
Populární herec a moderátor byl aktivní a bavil své posluchače a diváky téměř až do své smrti 16. února 2004, kdy podlehl leukemii ve věku nedožitých čtyřiašedesáti let.