Praha – Snaha pročistit ulice amerického Oklahoma City od parkovacích aut stála u vzniku prvních parkovacích hodin. Vynález se rychle rozšířil nejprve po Spojených státech, později i do dalších zemí. Řidiči poprvé zaplatili za odstavení svého vozidla 16. července 1935. Za vznikem parkovacích hodin stáli oklahomští obchodníci, do jejichž obchodů nebylo snadné přes zaparkovaná auta vstoupit, a přicházeli tak o zisk. Novinář a vydavatel Carl Magee, kterého obchodníci požádali o pomoc, vypsal soutěž pro studenty oklahomské univerzity. Jeden z návrhů rozpracoval do konečné podoby parkovacích hodin, patentoval a založil firmu Magee-Hale Park-O-Meter Company, která přístroje vyráběla. Dodnes společnost patří mezi největší výrobce parkovacích automatů.
Odstavená auta zhoršila zisky obchodníkům, tak vznikly parkovací hodiny
První parkovací hodiny z 30. let se po vhození mince buď samy natáhly na odpočítávání zbývajícího času, nebo se musely natahovat ručně. Prvním vylepšením byl vznik dvojitých hodin spravujících dvě parkovací místa najednou, ale s jednou kasičkou. Od 60. let výrobci přidávali k přístroji „obrnění“ pokladničky, které je chránilo před zloději. Později přibyl například fotoaparát, který zaznamenal parkující auto po uplynutí zaplacené doby. Od 80. let je možné platit také bankovkami nebo platebními kartami, další vylepšení umožnilo platby mobilními telefony.
Vynález vzbudil nemalý odpor. Řidičům se pranic nelíbilo, že provoz jejich automobilů je spojen s dalším poplatkem. Úřadům se ale parkovací hodiny líbily – parkovné totiž šlo do městských pokladen. V několika případech byli odpůrci úspěšní, například v roce 1937 označil Nejvyšší soud státu Alabama parkovací hodiny v Birminghamu za nelegální nástroj městské pravomoci na vybírání poplatků a nařídil je odstranit. Většinou se ale řidiči museli smířit s placením dalších poplatků.
Mechanické parkovací hodiny charakterizované jako „kombinace budíku s automatem“ chrlili jejich výrobci ve velkých sériích. Pořizovala si je další a další města včetně těch největších, své hodiny přitom muselo mít každé parkovací místo. Začátkem 40. let bylo údajně v USA přes 140 tisíc, do konce století se jejich počet zvýšil zhruba na pět milionů.
Placení za parkování se stalo součástí soudobé kultury. Slušně vychovaný řidič se po vystoupení z auta na neznámém místě většinou snaží zjistit, zda není nutné platit za stání. Až na výjimky už však nenaráží na klasické parkovací hodiny, ale na jejich nástupce – elektronické automaty, které obsluhují více parkovacích míst najednou prostřednictvím lístečků vystavených za oknem. První sice vznikl již v 50. letech, ale výrazněji se rozšířily až v 90. letech minulého století. Původní mechanické hodiny pro jedno parkovací místo ale měly velmi „tuhý kořínek“, například z New Yorku zmizely poslední kusy až v roce 2006.
V Evropě byly první parkovací hodiny instalovány v roce 1952 ve švýcarské Basileji a o dva roky později se stal prvním městem v Německu s tímto zařízením Duisburg. V Británii fungovaly mechanické parkovací hodiny na mince od roku 1958 a teprve loni byly odstraněny jejich poslední exempláře z londýnského Westminsteru.