„Korupce má životnost delší než dočasný pobyt sovětských vojsk,“ říká Iveta Radičová

Slovensko má stejně jako Česko novou vládu, důvěru parlamentu získala už 3. srpna. Zdaleka však neproběhlo vše tak hladce jako u nás. Většinu slovenské vlády totiž tvoří pouhé čtyři hlasy, o které mohla nedávno přijít. Radičová přesto ambiciózně hovoří o vládě proti korupci, snižování zadlužování i reformních krocích. Jedním z prvních vládních kroků pak bylo odmítnutí půjčit peníze zadluženému Řecku, což ostře kritizovala Evropská unie. Exkluzivní Interview ČT24 z 12. srpna vedl s Ivetou Radičovou prostřednictvím videomostu z Bratislavy František Lutonský.

Když včera vaše Národní rada rozhodla, že nepůjčíte peníze zadluženému Řecku, stali jste se vlastně jediným státem eurozóny, který se tak rozhodl. Proč?
Celý příběh má několik zodpovědných, nejsou to jen občané Řecka. Za celou situaci jsou zodpovědné ratingové agentury, Evropská komise, Eurostat, nemluvě o bankovním sektoru. Je neúnosné, aby celou tíhu odpovědnosti nesli občané Řecka a ostatních států.
Hlavně chceme mít záruku, že se tento precedens nezopakuje. Vždyť souhlas s takovýmto řešením dávaly na jedné straně země, které mají velmi podobný problém nebo se k němu blíží. Na druhé straně země, kterých se to týká, protože v tom mají zainteresované své banky a svůj bankovní sektor. Ostatní země se pak pod tlakem falešné solidarity přidaly k tomuto řešení.
My jsme od začátku říkali, že toto řešení nepovažujeme za šťastné, za perspektivní, že máme diskutovat o jiném řešení. Nebyli jsme však přizváni k jednání o tomto způsobu, ani o částce, kterou se má Slovenská republika podílet na tomto rozhodnutí.

Nebyla ale podepsaná předběžná rámcová dohoda, v níž se Slovensko zavazuje k tomu poskytnout Řecku půjčku?
Rámcová dohoda byla podepsána předcházející vládou. Ta ale tuto dohodu nedala ke schválení Národní radě Slovenské republiky, což je nevyhnutelný krok, aby byl vyslovený souhlas. Odkládala toto předložení a ani na výzvu opozice na mimořádné schůzi parlamentu nepředložila znění smlouvy k diskusi.
Navíc když naše vláda dala tento závazek po volbách k posouzení Národní radě Slovenské republiky, ti, kteří se takto zavázali za Slovenskou republiku, se hlasování vůbec nezúčastnili. To považuji za neseriózní.

Interview ČT24

Evropská komise vaše rozhodnutí okamžitě kritizovala. Bude to pro vás mít nějaký důsledek?
Evropská komise určitě respektuje výsledek svobodných voleb. Evropská komise určitě respektuje výsledek hlasování poslanců, kteří se řídí svým svědomím. Evropská komise určitě respektuje parlamentní demokracii. A Evropská komise určitě nemá důvod vyvozovat sankce vůči demokraticky zvolenému parlamentu a už vůbec ne vůči občanům. My totiž plníme naše závazky jak vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, tak vůči eurofondům i vůči rozvojové pomoci.

Když už je řeč o závazku, nebyl v tuto chvíli porušen nějaký závazek třeba solidarity v eurozóně?
Jsme účastni solidarity a vždy budeme. Pomůžeme, jak nám vlastní síly budou stačit. Ale toto je solidarita postavená na hlavu. Za nezodpovědné chování velmi konkrétních vlád a velmi konkrétních institucí mají platit občané, kteří se na takovém hospodaření nijak nepodíleli.
Budeme solidární přes Mezinárodní měnový fond, přes plnění tvrdých kritérií a sami vůči sobě. To znamená, že přijmeme opatření, abychom byli pevnou součástí eurozóny a Evropské unie.

Na druhou stranu jste se připojili k záchranné síti euroval. To je celková garance ve výši až 750 miliard eur, v případě Slovenska asi 4,5 miliardy. Může se tedy stát, že do budoucna nebudete platit za Řecko, ale třeba za jinou méně zodpovědnou zemi?
V tomto případě jsme se připojili k stabilizaci eura. Vnímáme situaci ohrožení. Není to nejšťastnější řešení a přikláním se k analytikům a ekonomům, kteří jeho životnost odhadují na 18 měsíců (optimisté na 3 roky).
Součástí našeho souhlasu ovšem byly i jisté podmínky pro jednání na summitu, které znamenají poprvé dodržování paktu stability. Hlavně jde o přitvrzení podmínek v paktu stability nejen v rámci sankcí, ale i vymahatelnosti jeho naplnění. Zároveň jde o přípravy regulativů, které umožní řízený státní bankrot. A za třetí je to zasazení se o reformy, které povedou ke konsolidaci veřejných financí ve všech členských státech, nejen ve státech eurozóny.

V případě Řecka byla nějaká předběžná dohoda, která byla podmíněna schválením v parlamentech zemí, kterých se týkala. Co váš nesouhlas teď znamená pro ostatní země? Budou muset na sebe vzít větší závazek při bilaterálních půjčkách Řecku?
Takovépřehodnocení je možné. Podstatné ale je, že v rámcové smlouvě byly podmínky definované tak, že se automaticky nemohlo počítat se souhlasem každého parlamentu té které země.  Z tohoto hlediska jsme neohrozili kroky, pro které se rozhodly ostatní státy.

Může se stát, že Slovensko nakonec bude platit jiné zemi než Řecku v případě připojení se k eurovalu? Je to možné, nebo není?
Nechtěli jsme toto rozhodnutí blokovat. Opět šlo o odsouhlasení rámcové dohody, na kterou budou navazovat další dohody schvalované parlamentem. Hlavně jde o změny ve státním rozpočtu, pokud by došlo na reálné plnění, za velmi konkrétních podmínek. A tyto podmínky skýtají prostor pro rokování v rámci Evropské unie.

Pojďme k situaci na Slovensku: Ve vládě už jste jednou působila jako ministryně práce. Vaše vláda tehdy prosadila poměrně radikální reformy. V čem se liší tehdejší situace na Slovensku od dnešní?
Především se liší vážnými důsledky hospodářské a finanční krize. Náš deficit se blíží k 8 %. Míra nezaměstnanosti se blíží ke 400 tisícům osob, tedy 15 %. Momentálně tak máme druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci Unie. Také dynamika růstu zadlužení a růstu nezaměstnanosti je o mnoho vyšší než průměr v zemích Unie.
To je doprovázeno prohloubením regionálních rozdílů na Slovensku, a co je o mnoho vážnější, poklesem příjmů. Dvě třetiny příjmů občanů jsou pod hranicí 500 eur. A dokonce máme regiony, například Prešovský, kde má až 80 % občanů nižší příjem než 500 eur. To jsou velmi vážné problémy, které vytváří základ pro zásadní změny přímo reformního charakteru.

V Česku bychom vám mohli závidět první kroky, které jste kdysi udělali směrem k důchodové reformě. Co vlastně zbylo z vámi zavedených sociálních reforem?
Zůstala důchodová reforma, která však ještě není ukončená. Tak jako vy potřebujeme základní změny v průběžném důchodovém systému. A zároveň opravit změny, které nastaly v předcházejícím volebním období, v takzvaném druhém spořivém pilíři především z hlediska možnosti zhodnocování úspor. To umíme opravit velmi rychle.
Výzvou je stále udržení a zvýšení nízkých důchodů vzhledem ke změně poměru počtu lidí v produktivním a postproduktivním věku. To vyžaduje velmi vážné zásahy do průběžného důchodového systému. Uvažujeme proto o kombinaci pilíře solidarity, který bude garantovat minimální důchod, s pojistným systémem.
Také zůstala struktura rodinné politiky, kterou jsme postavili na univerzálním systému podpory rodin s dětmi. Zůstal i systém adresné sociální pomoci kombinovaný s aktivací a ochrannými příspěvky. A v podstatě nezměněný zůstal i systém služeb zaměstnanosti.
Ostatně právě dnes jsem na tripartitě diskutovala novelu zákona o službách zaměstnanosti, kam přidáváme řešení dopadů a důsledků povodní. Například bude možné poskytnout příspěvek na využívání nezaměstnaných právě na pomoc při odstraňování důsledků povodní. (Touto cestou bych chtěla vyjádřit upřímnou soustrast obětím povodní v ČR.) Ale nejen to. Odstraňujeme příspěvky, které byly neefektivní.
Chceme také nastartovat růst vytváření nových pracovních míst, zlepšit podnikatelské prostředí, vytvořit prostor pro přístup investorů. A hlavně snížit korupci na Slovensku, protože důvěra je základní kategorie pro ekonomický růst a my ji potřebujeme obnovit.

Vaše sociální reformy jste dokonce představovala na konferencích pořádaných Občanskou demokratickou stranou. Všimla jste si, kolik toho z vašich myšlenek ODS převzala?
Myslím, že to byly náměty pro základy řešení důchodové reformy. Nechci říkat, že to bylo nějaké kopírování, my se u vás zase inspirujeme v oblasti rodinné politiky, různými flexibilními formami rodičovského příspěvku. Určitě je tam také vliv v oblasti služeb zaměstnanosti. Nakonec s premiérem Nečasem se známe ještě z doby, kdy jsme se střídali na postech ministrů práce, sociálních věcí a rodiny. Naše politiky mají mnoho společného a inspirace je viditelná.

Máte hodně blízko k současné vládě Petra Nečase?
Nebyla by pravda, kdybych řekla, že ne. Doufám, že spolupráce bude velmi vstřícná. Už první setkání, ať už na oficiální návštěvě pana premiéra nebo na setkání Visegrádské čtyřky v Budapešti, byla jasným důkazem, že máme a budeme mít společný postup ve více prioritních tématech a oblastech i na summitu Evropské unie.

Schvalování slovenského vládního programového prohlášení bylo minulých pár dní hodně bouřlivé. Padla i jedna facka. Strachovala jste se o důvěru parlamentu ve vaši vládu?
Nikdy si nemůžete být jistý, ale strachem bych to nenazvala. Doufala jsem, že se mi podaří poslankyně a poslance přesvědčit věcností, argumenty.
Diskuse měla tři polohy. Jednu komentovat nebudu, spíš patří na estrády. A to dokonce na takové, z kterých divák odchází. Drhá část byla kritika typu: my jsme byli v minulosti dobří, vy jste ti zlí, my předkládáme dobrá řešení, vy špatná. Tento ping pong probíhal několik hodin. A pak byly věcné připomínky, kterých si vážím a které budou nápomocné při krocích, které nás čekají.

Říkáte, že chcete hlavně vyřešit stav veřejných financí, zatočit s korupcí a zlepšit vymáhání práva. Máte vůbec šanci udělat reformy podobné těm v druhé Dzurindově vládě, když nynější situace není až tolik stabilní?
U řešení, která znamenají nezadlužování našich dětí, stabilizaci veřejných financí a nastartování ekonomického růstu, očekávám širší podporu v Národní radě. Nakonec bývalý premiér Robert Fico se za stranu Smer-SD vyjádřil, že takováto řešení důsledků hospodářské krize podpoří.
Je mi ovšem líto, že se takto otevřeně nevyjádřil i k podpoře řešení morální krize ve společnosti. Bez nápravy morálky není možné nastartovat ekonomický růst. Záležitost vysoké míry korupce jakožto překážky ekonomického růstu je zřejmá a není třeba o ní diskutovat.

Dobře, ale vaše vláda má v parlamentu křehkou podporu. Například váš předchůdce Robert Fico musel několikrát přimhouřit oči. Ať už to byly různé aféry, nevýhodné tendry, prodeje emisních povolenek a podobně. Jste ochotná jít touhle cestou a vládnout stůj co stůj? Tedy občas přimhouřit oči pro dobro věci?
Ani v žertu, ani náhodou. To není pro dobro věci. Prohlubování korupce je na škodu věci. Vyhlásila jsem nulovou toleranci, a to nejsou jen slova. Už od nástupu vlády jsme zastavili mnoho veřejných tendrů, veřejných zakázek. První balík protikorupčních zákonů je připraven na připomínková jednání na prvních schůzích Národní rady.
Neříkám naivně, že tato opatření zlikvidují korupci. Ta má životnost delší než dočasný pobyt sovětských vojsk. Ale určitě budou nápomocná razantnímu snížení míry korupce. Když to spojím s vyvozováním politické a dokonce trestněprávní odpovědnosti, jsem přesvědčená, že uvidíme reálné výsledky.

Jedním z předvolebních témat se na Slovensku pravidelně stává maďarská menšina. Nejinak tomu bylo i teď. Co hodláte udělat s maďarským kolegou Orbánem pro to, aby se vztahy obou zemí zlepšily?
S premiérem Orbánem jsme se dohodli, že obnovíme to, co vyplývá z naší bilaterální smlouvy. Tato smlouva slaví tento rok 15. výročí, při té příležitosti jsem pozvala premiéra Orbána na Slovensko. Předpokládám, že pozvání neodmítne. Je třeba hovořit.
Budeme se soustředit na řešení problémů, které jsou pro obě země dominantní a akutní. To je třeba problém regionálních rozdílů, vytváření nových pracovních míst, nastartování našich ekonomik a přeshraniční spolupráce včetně energetické bezpečnosti společného regionu.
A současně máme témata, na kterých se neshodneme. Při způsobu návrhu dvojího občanství nenacházíme společnou řeč.

Takže zákon o dvojím občanství zůstane v platnosti, a tím pádem zůstane i odveta v podobě pozbytí slovenského občanství v případě přijetí občanství jiného?
Ne, nezůstane, nebudeme trestat občany. To je základní rozdíl. Odveta nebyla dobře promyšlená. Jsme připravení mít standardní zákon o dvojím občanství. Nakonec ho máme i s Českou republikou a s mnoha jinými zeměmi.
Ale toto není standardní zákon. Porušuje minimálně dvě kritéria rozhodnutí soudního dvoru v Haagu, a proto chceme přijmout řešení, které nebude trestat občany. Když tento zákon má bez souhlasu naší republiky extrateritoriální účinnost, na našem území mít účinnost nebude.

Myslíte, že rozmíšky mezi Slovenskem a Maďarskem budou dál pokračovat a budou mít třeba i vliv na jednání v rámci zemí Visegrádské skupiny?
Ne. Konflikty pokračovat nebudou. Pana premiéra jsem informovala, že jediným možným způsobem reakce Slovenské republiky je reakce, kterou jsem vám popsala. On je s tím už srozuměný.
Komise budou pracovat i na hledání řešení, jak tento moment změnit. Nakonec nám přece jde o to, aby se občané jedné i druhé republiky necítili jako občané druhé nebo třetí kategorie. Občanský princip je pro mě určující. Toto bude naše společné téma. Nebudeme předvádět mediální ping pong přes řeku Dunaj.

(redakčně kráceno)

Vydáno pod