„Místo bubnování jsem si vybral architekturu,“ říká Michel Rojkind

Do Prahy přijel Michel Rojkind, mexický architekt a autor pozoruhodných staveb, ale také bývalý profesionální bubeník kapely La Gente Normal (Normální lidé). Povede tady workshop se studenty architektonických škol z Čech i Slovenska. Tématem bude dostavba Staroměstské radnice. Osud budovy, která při Pražském povstání přišla během požáru o svoje východní křídlo, je pro Prahu citlivá záležitost. Na dostavbu radnice bylo v minulosti již vyhlášeno několik architektonických soutěží, zatím však všechny návrhy padly pod stůl. V rubrice Studia 6 Profil z 16. září hovořil s Michelem Rojkindem František Lutonský.

Michel Rojkind (1969)

v roce 1994 dokončil studia architektury na Iberoamerické univerzitě v Mexico City. V roce 1998 založil společně s dalšími architekty ateliér Adria+Broid+Rojkind Arquitectos. Z jejich společných 25 projektů byly projekty F2 House a Videoteca Nazionale Educativadva vybrány do velkého Phaidon Atlasu. V roce 2002 založil architektonické studio Rojkind Arquitectos s.c., které prestižní časopis Architectural Record v roce 2005 zařadil mezi deset nejlepších avantgardistů „Design Vanguard“. V roce 2004 spoluzakládal neziskovou společnost MXDF, výzkumné centrum urbanistického prostoru. To se soustředí na sociální, politické, ekologické a kulturní výzkumné projekty a spolupracuje s místními i zahraničními univerzitami.
(zdroj: krizovatkyarchitektury.cz)

Dobrý den, vítám vás v Praze.
Musím říct, Viva Mexico!, protože dnes slavíme v Mexiku Den nezávislosti.

Profil (zdroj: ČT24)

Vy budete v České republice tedy slavit prací?
Ano. Hodně se toho namluvilo o Staroměstském náměstí, proto organizujeme workshop se studenty. Společně budeme vytvářet základnu myšlenek, která nastartuje dialog o tom, co bude na Staroměstském náměstí v budoucnu.

V Česku nejste poprvé. Byl jste tady před čtyřmi lety a už tehdy jste se k tomuto tématu vyjadřoval? Jak byste pojal dostavbu východního křídla Staroměstské radnice vy?
Každý projekt dnes musí představovat strategii nejen koncepci. A sice jak zharmonizovat architektonický program, který sloučí společnost, politickou agendu, prostředí. Jde o to to dobře namixovat. Ne o to, jestli dostavba bude hezká, nebo ošklivá. Ve většině zemí existuje vztah mezi současnou a historickou architekturou. Takže se město musí rozhodnout, jak bude v budoucnosti vypadat Staroměstské náměstí.

Dnes je na místě dostavby jakási parková úprava. Měla by tam vůbec být nějaká budova?
Myslím, že by tam mělo být veřejné prostranství, ale to může být spojeno s architekturou. Nemusí to být jedno, nebo druhé. Jde o interakci, o sloučení různých vlivů – park by mohl být například na vrcholu budovy. O tom budeme diskutovat se studenty. Existuje současná interpretace minulosti s přesahem do budoucnosti.

Předpokládám, že jste si stavbu dobře prohlédl. Studoval jste také její historii?
Nejen historii stavby, ale i soutěží, které byly vypsány. Nic se neděje, lidé vlastně chtějí zakonzervovat současný stav. Jde o to nabídnout současnou architekturu v současném kontextu současné společnosti s přihlédnutím k minulosti.

Líbily se vám některé návrhy z minulosti?
Je to trochu nostalgické. Byly to poměrně zajímavé návrhy. Dnes můžeme přemýšlet o novátorských věcech, které však musí být zasazeny do kontextu. To znamená – podmínky hospodářství, lokalita. Když to všechno sloučíte, nejsou to nějaké nástřely, ale reálné projekty. Nicméně to, co jsem viděl z minulosti, bylo zajímavé.Můžeme se podívat na některá vaše díla. Jakmile se zadá do jakéhokoliv internetového vyhledavače jméno Michel Rojkind, okamžitě na vás vyskočí dům PR34 projektovaný pro jednu devatenáctiletou baletku nebo vizualizace mrakodrapu Torre Absolute v Kanadě.
Dovede si představit, že by některá vaše díla bylo možné zakomponovat i tady na Staroměstské náměstí, do historické architektury?
Každý projekt, který realizujeme, se konkrétně soustředí na podmínky v dané lokalitě. Takže si zde nedovedu představit žádný ze svých realizovaných projektů. Každý projekt má svébytnou realizaci, svébytný design. Jde o to, zachytit život, jak probíhá v daném okamžiku a místě.

Mluvíme-li o spojování historické a současné architektury, tak ta historická nese vždy rukopis autora. U té současné mi přijde, že to tak není. Není vám to trochu líto?
Změnilo se to. V minulosti chtěl architekt vytvořit nějaký styl, sloh, prostě pracoval na rozvrzích a prvcích dané realizace. Není to ale o egu. Je to tom, kolik ingrediencí zasadíte do jednoho celku. V minulosti se věci opakovaly – jeden nápad, jedna myšlenka, která se několikrát realizovala.
Současný trend je hledání stylu, ale už to nikdy nebude jako v minulosti. Nemáte stejný rozpočet, stejný časový harmonogram, stejné klienty. Každý projekt má jiný účel. V mé generaci není možné něco zopakovat.

Kdybych za vámi přišel jako klient a chtěl něco podobného jako je dům pR34, postavil byste mi to?
Samozřejmě že ne. Vlastně se mi to už stalo. Lidé za mnou chodili, jestli bych jim nepostavil něco podobného. Ale já řekl, ne. Stavěl jsem to pro devatenáctiletou baletku. Musím znát klienta, pro kterého stavím. Nebylo by to přesné, kdybych se vám snažil prodat dům jiného klienta.

Dlouhá léta jste hrál jako profesionální bubeník v kapele. Už nehrajete?
Jedenáct let jsem byl bubeníkem, vydali jsme čtyři alba u Virgin Records. Užíval jsem si to. Dělal jsem to společně s architekturou, ale nakonec jsem se musel rozhodnout. Vybral jsem si architekturu. Hudbu miluju, ale bubnovat už nemám čas.

Takže součástí workshopu nebude bubenické vystoupení?
Ne, ne. Raději se budu bavit o architektuře. Ale na internetu najdete nějaká videa

(redakčně kráceno)

  • Dům PR34 od Michela Rojkinda z roku 2004 je tvarově inspirovaný profesí své majitelky - baletem. autor: ČT24, zdroj: http://krizovatkyarchitektury.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1953/195228.jpg
  • Vizualizace mrakodrapu Torre Absolute v Kanadě od Michela Rojkinda autor: ČT24, zdroj: http://www.noticiasarquitectura.info/especiales/ab http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1953/195248.jpg
Vydáno pod