Praha – Jaderná elektrárna Temelín za dva měsíce oslaví deset let existence. Narozeninový dárek v podobě dalších dvou jaderných bloků ale v nejbližší době asi nedostane. Bezpečnostní rada státu totiž minulý týden rozhodla, že dodavatel pro plánované rozšíření největšího tuzemského zdroje energie bude vybrán až během roku 2013. Původně se přitom počítalo, že rozhodnutí padne na počátku roku 2012. O dostavbě JE Temelín, bezpečnosti jaderných elektráren a budoucnosti nukleárního odpadu diskutovala v pořadu Hyde Park předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Drábová: Bez jaderné energie se jen tak neobejdeme
Často skloňovaná částka 500 miliard, kterou má český stát do rozvoje Temelína investovat, nemá podle Dany Drábové v podstatě žádnou relevanci, dokud nebude na stole nějaká nabídka. „Odhady toho, kolik bude stát nový jaderný zdroj, jsou natolik závislé na mnoha parametrech, že jsou velmi těžko porovnatelné,“ tvrdí Drábová s tím, že o ceně lze spekulovat pouze při srovnávání obdobných projektů v zahraničí. Konečná cena za Temelín tak bude zřejmá až podle nabídek jednotlivých zájemců o kontrakt. A tyto nabídky by podle vládou schváleného harmonogramu měly dorazit někdy v průběhu roku 2012.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Všechny nabídky na dostavbu jsou technologicky stejné
O výstavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny dosud projevily zájem tři firmy – americká společnost Westinghouse, francouzský dodavatel Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS-Atomstrojexport. Mnozí odborníci varují před bezpečnostně politickými důsledky výběru ruské varianty. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je ovšem přesvědčena, že přísně technologicky jsou si všechny tři nabídky rovnocenné. „V tendru se stále soutěží o to, kdo dodá tlakovodní reaktor chlazený a moderovaný lehkou vodou,“ vysvětluje Drábová s tím, že technické rozdíly mohou být významné pouze z hlediska pokročilosti vývoje některých dílčích systémů, ale z hlediska koncepce nikoliv.
V souvislosti s jadernou energetikou je nerozlučně spjat problém nakládání s vyhořelým palivem. Nyní se proto uvažuje o vytvoření nového úložiště jaderného odpadu, jež by rozšířilo řady těch čtyř současných. „Existuje šest vytipovaných oblastí, které splňují základní, předběžná kritéria, avšak zatím máme stále málo informací, které by dovolily určit, jaká varianta se hodí nejlépe,“ prohlašuje šéfka jaderné bezpečnosti a dodává, že je ještě třeba provést více průzkumů. O jiných lokalitách se údajně neuvažuje.
Viry elektrárně nehrozí, ujistila Drábová
„Naše elektrárny, co se týče technologických a ochranných systémů, které opravdu ovládají procesy, jež v elektrárně fungují, jsou ochráněny jedním velmi jednoduchým způsobem – nevede tam zvenku žádný drát,“ uklidnila Drábová mnohé obavy, že by elektrárna mohla být napadena počítačovým virem. K bezpečnostním počítačům v jaderné elektrárně se tudíž nelze dostat jinak než přes klávesnici a myš na místě a zároveň je znemožněno k počítači připojovat nějaká další vnější média. „Je to nejjednodušší a nejbezpečnější způsob ochrany,“ uzavírá Drábová.
Potřebujeme vůbec rozšiřovat Temelín?
Jaderná energie se podílí na výrobě elektřiny v Česku jednou třetinou. Státní energetická koncepce uvažuje o tom, že by se podíl zastoupení jádra v české elektroenergetice do budoucna zvýšil na 45–50 %. Víc už by nebylo rozumné z hlediska zdrojové diverzifikace, myslí si Drábová. “Na otázku, zda vůbec potřebujeme Temelín rozšiřovat, tudíž neexistuje jednoznačná odpověď. Na druhou stranu je však zřejmé, že pokud bychom museli nynější podíl jaderné energetiky nahradit, v následujících několika desítkách let bychom neměli čím,“ řekla Dana Drábová v Hyde Parku.
GALERIE
Jaderná elektrárna Temelín