„Metodika hodnocení české vědy je výplod snaživých amatérů,“ říká Jiří Drahoš

Akademie věd dostane v letošním roce o 100 milionů méně, stejně tak v roce příštím. Je to důsledek úsporných opatření vlády, ale podle některých vědců také nefunkční metodiky vyhodnocování výsledků vědecké práce u nás. Ta by měla být podle předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše hodnocena profesionální institucí a zahraničními experty. Přesto naše věda slaví úspěchy, naposledy v podobě grantu od Evropské výzkumné rady pro Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. V rubrice zpravodajského bloku Před polednem Profil z 3. února hovořila s Jiřím Drahošem Patricie Strouhalová.

Český vědec Tomáš Jungwirth získal nejprestižnější evropský grant v hodnotě asi 60 milionů korun na pětiletý projekt výzkumu nových způsobů fungování spintronických součástek. To je dobrá zpráva, ale mohlo by to být i častěji, protože od počátku udělování těchto grantů v roce 2008 získala Česká republika jenom tři?
Ano, a mě těší, že všechny tři šly na pracovníky Akademie věd. Tomáš Jungwirth je vynikající fyzik a mě těší, že mu před časem Akademie věd udělila prestižní, vlastně nejvyšší grant, který Akademie věd dává. Šlo asi o polovinu toho evropského grantu, tedy 30 milionů korun na pět let.

Co to vlastně ta spintronika je?
Jsem chemik, takže do detailů bych nešel. Zjednodušeně: Tomáš Jungwirth se zabývá určitými vlastnostmi elektronů, jejichž využití by mohlo významně urychlit tok informací v počítačích a počítače ještě dále miniaturizovat. Je to skutečně hudba budoucnosti.

Profil (zdroj: ČT24)

Jak to zařídit, aby tento obor měl u nás zelenou a mohli se mu věnovat i ti nejmladší, kteří se teprve rozhodují, kde začít svou profesní dráhu? Aby neodcházeli do zahraničí, případně aby se vraceli?
Jednak je to otázka popularizace vědy už na základních a středních školách. Také když už se někdo rozhodne vystudovat fyziku, má potom velmi široké možnosti. Rozhodne-li se pro vědu, je to fajn. A když mluvíte o odchodu do zahraničí, snažíme se každého schopného pracovníka poslat po skončení doktorátu za hranice. Ne všichni se vrátí, ale i ti, kteří tam zůstanou, pro nás znamenají významné kontakty. Máme ale pochopitelně radost, když se vrátí a když se vrátí zejména ti schopní. A Tomáš Jungwirth je nesporně jedním z nich. Sice to už není ten mladý postdoktorand, ale stále ještě je ve věku velmi perspektivním.

Tvrdíte, že vědecká pracoviště by měla být hodnocena profesionální institucí. Kdy by taková instituce mohla začít fungovat? Z jakých peněz bude placena? Nakolik je to nutné? Je dosavadní metodika hodnocení vědecké práce opravdu natolik nedostačující?
Metodika je opravdu nedostačující. Je to výplod snaživých amatérů. (Vím, o čem mluvím, protože jsem v podobné komisi kdysi začínal fungovat, pak jsem ji opustil.) Ta metodika je špatná, protože například nahrazuje jeden kvalitní výsledek deseti podprůměrnými. Je to asi stejné, jako kdybyste vyvážila jeden český granát 20 kilogramy obyčejného kamene.
Je třeba, aby vědu hodnotili profesionálové, zahraniční odborníci. A ta instituce, o které mluvíme, by mohla být něco jako Český statistický úřad. Prostě profesionální úřad, který by připravoval podklady, analýzy, hodnocení by domluvil se zahraničními odborníky a dohlížel na to, aby to celé proběhlo korektně a bez zádrhelů.

Akademie věd letos dostane o 100 milionů méně, v roce 2012 přijde o dalších 100 milionů. Kolik vědců podle vás poděkuje a odejde?
Myslím, že to nebude masové děkování a odchod. Spíše cítím tu nejistotu, kterou kolegové vyslovují v souvislosti s tím, že se najednou sníží rozpočet Akademie věd o 100 milionů korun, a to bez valného důvodu. Nebo kdy je jedním z důvodů právě ta nesmyslná metodika, jejíž dopad byl na Akademii věd velmi značný.

Lidé si přesto myslí, že 25 miliard, které jdou ročně z rozpočtu na vědu, není zanedbatelná částka. A i na vaši stranu dopadá kritika, že nejsou využity efektivně?
Za Akademii věd nemohu říct, a zatím mi nikdo nedokázal opak, že bychom ty peníze nevyužívali efektivně. Máme asi 15 procent pracovníků ve vědě a výzkumu a tvoříme zhruba 40 procent všech těch kvalitních výsledků. Myslím, že to je docela slušná efektivita. Navíc Akademie věd z toho celkového 25miliardového rozpočtu nespotřebuje ani pětinu. Takže nemám pocit, že by Akademie věd něco v efektivitě dlužila.

Když to srovnáme s postkomunistickými zeměmi, platí stále, že ve vědeckých výsledcích je dlouhodobě před námi Maďarsko, které má například mnohem více nositelů Nobelových cen než my?
Maďaři jsou ve vědeckých výsledcích velmi úspěšní. Řekl bych, že jedním z důvodů je to, že i když měli také takzvaný socialismus, nikdy nepřerušili kontakty se svými vynikajícími vědci v zahraničí. U nás o těch, kteří emigrovali a byli úspěšní, nikdo nevěděl. Režim přerušil všechny kontakty. To se u Maďarů nestalo.

Rok 2011 je Mezinárodním rokem chemie? Čím je podle vás chemie pro mladé lidi přitažlivá? Proč by se jí měli věnovat?
Chemie je bezvadná kombinace kreativity a znalostí. Není to jen teoretická věda. Byť se tam dá bádat pouze teoreticky, můžete kombinovat experiment a teorii. Není to jenom „šprtací“ věda. Není to třeba jako v botanice – naučit se řadu rostlin a rostlinných druhů. V chemii lze spoustu věcí odvodit logicky. To myslím, že je docela atraktivní.

A pověst české chemie ve světě? Změní se pro rok 2011 něco?
Pověst české chemie je docela slušná, a to nejen díky jménu profesora Holého, máme i jiné vynikající chemiky. Doufám také, že k tomu přispěje i Mezinárodní rok chemie, že odbourá některé ty „chemofobní“ sklony.

Jiří Drahoš

- fyzikální chemik
- absolvent VŠCHT v Praze
- spoluautor 19 patentů
- 2009 profesor v oboru chmeické inženýrství
- 2009 předseda AV ČR

(redakčně kráceno)

Vydáno pod