Racci učí německé vědce létat

Berlín/Washington – Lidstvo dnes už sice běžně létá do vesmíru, kupodivu ale teprve v posledních letech vědci odhalují dosud skrytá tajemství ptačího křídla. Kromě amerických techniků, pracujících na zakázku Pentagonu, dospěli v tomto směru nejdál němečtí výzkumníci. Do vzduchu poslali dokonalou mechanickou napodobeninu racka s dvoumetrovým rozpětím křídel. Vědce může naučit, jak chytře hospodařit s energií.

Touha umět létat provází lidstvo již odnepaměti. První dokonalejší návrhy, jak se dostat do vzduchu, přinesl geniální renesanční vynálezce Leonardo da Vinci, který se při cestě vzhůru inspiroval v říši zvířat. Mávání ptačích křídel se jemu i jeho následovníkům zdálo nejpřirozenější. Bohužel napodobit tento extrémně složitý pohyb se lidské technice dařilo jen obtížně.

Úkolu se však nezalekla německá společnost Festo. „Okopírovali jsme od ptáků do nejmenšího detailu pohyby při mávání křídla,“ objasnil vynález Markus Fischer. Výsledkem dlouhého výzkumu byl mechanický pták. Rozpětí křídel má sice 2 metry, váží přitom jen 450 gramů. Postavený je totiž z velmi lehkých karbonových vláken. Jmenuje se Smartbird, tedy „chytrý pták“.

Německo: umělý racek (zdroj: ČT24)

A robot v podobě racka mořského toho umí opravdu hodně. Dokáže samostatně létat i přistávat, ale zároveň ho může operátor na dálku ovládat pomocí rádia. Klíčem k úspěchu je přitom právě napodobení elegantního pohybu křídel. Složitá mechanika s nimi nemává jen nahoru a dolů, ale umí je také v průběhu pohybu ohýbat – stejně jako živí ptáci.

Lidé se od ptáků mohou poučit v mnoha aspektech. Vzorem nám mohou být především při efektivním využívání energie, což je stále důležitější parametr. „Projekt Smartbird je pro nás odrazovým můstkem pro vývoj dalších výrobků z velmi lehkých materiálů, které bude velmi dobře hospodařit s energií,“ věří Fischer. Využití by mohl najít třeba v nové generaci vodních elektráren, kde se specifické pohyby ptačího ocasu budou hodit při konstrukci vodních turbín.

Nanokolibřík bude sloužit v armádě

S poněkud odlišnými úmysly vyrábějí mechanický model ptáka vědci z kalifornské Monrovie. Jejich produkt – nanokolibřík – zaujal především americkou armádu, která jeho vznik financuje. Doufá totiž, že fenomenální letecké schopnosti jednoho z nejmenších ptáků světa využije na bojišti. „Mohou složitě manévrovat. Létat vpřed i vzad, vlevo i vpravo, vytočit piruetu i letět přímo nahoru a také střemhlav dolů,“ upozornil Matt Keenon. Robotický kolibřík by tak mohl sloužit jako malý létající průzkumník, schopný proniknout i do budov.