V pátek 27. 5. 2011 se stejně jako na mnoha dalších místech v republice konala i v Košticích nad Ohří Noc kostelů - konkrétně od 22:00 před kostelem sv. Antonína Paduánského. Zatímco odpoledne členky Vožekova sdružení, které historicky první noc kostelů v Košticích pořádalo, trnuly hrůzou, zda se počasí umoudří a umožní akci na návsi (neboť kostel je uzavřen kvůli narušené statice), ve 21 hodin už starosta Koštic Jaroslav Vlasák obětavě nasvěcoval kostel divadelními reflektory a rozmísťoval lavičky pro návštěvníky. Silný vítr neustále zhasínající svíčky, kterými chtěly pořadatelky navodit romantickou atmosféru, se před začátkem akce najednou zklidnil a vesnice mohla po předlouhých letech naslouchat zvonění kostelního zvonu, který rozezněl Jiří Nožička.
Noc kostelů v Košticích nad Ohří
Přítomní mohli opatrně nahlédnout do kostela a byli seznámeni s postupem všech prací a činností na záchranu kostela, na kterých se podílí zejména občanské sdružení Vožekovo a obec Koštice, které se ovšem potýkají s nedostatkem financí.
Akci zahájilo Hornové kvarteto, poté přednesl několik duchovních i světských písní pěvecký sbor Melodie z Libochovic pod vedením Anny Skalské, mimo jiné předsedkyně občanského sdružení Vožekovo. Koncert ukončilo Hornové kvarteto několika skladbami pro lesní rohy. Na závěr opět zazněl kostelní zvon a Petra Karfíková poprosila přítomné o zápis do pamětní knihy Vožekova sdružení. Působivá krása koncertu na potemnělé návsi před kostelem snad zapůsobila stejně jako prosebná slova Anny Skalské na všechny přítomné a jistě je přiměla k zamyšlení a možná i k poskytnutí příspěvku na záchranu kostela, jehož stav vyžaduje okamžitou záchranu.
Vraťme se ale ještě na začátek Noci kostelů v Košticích. Celou akci před kostelem sv. Antonína Paduánského uvedla členka občanského sdružení Vožekovo Irena Hellerová malým historickým exkurzem. "Poslyšte, co píše svou archaickou češtinou ve své kronice František Štědrý, farář ze Slavětína:
Koštice neměly kostela ani fary v dobách nejstarších. Náležely k děkanství libochovickému, protože Křesín, kde se koštičtí pochovávali od dob nepamětných, ztratil svého faráře. Poslední byl Václav Slanina budyňský v r. 1630 a po jeho smrti kostel křesínský osiřel, spravován jsa duchovními libochovickými. Koštice toužily míti ve své obci shromaždiště k společné modlitbě, ana cesta do Libochovic dosti dlouhá a do Křesína, kde se služby boží konaly každou třetí neděli, v čas, kdy Ohře vystoupila z břehů, dosti obtížná se stala. Usnesli se tedy koštičtí vystavěti si kapli. Zvláště se přičinil o to krčmář koštický z č. 1 a tehdejší rychtář Antonín Hitig se svou manželkou Terezií. 10. června 1750 položen jest základní kámen ke kapli koštické uprostřed obce od Josefa Jana Nepomuckého Galaše, děkana libochovického, u přítomnosti kaplanů Jana Josefa Podhorského, Jana Kruby a Františka Baudysa. Kaple posvěcena jest 13. června 1751 ke cti sv. Antonína od děkana a kanovníka Galaše libochovického, kaplanů Václava Olivy a Fratiška Baudyse. České kázání měl František Bauds, neměcké Kajetán Fux, augustinián, převor kláštera, příbuzný krčmáře Antonína Hitiga. Kámen oltářní se sv. ostatky vzat jest ze zámku, kterýžto kámen světil biskup litoměřický, první Arnošt Šlejnic. Kaple ta dostala povolení roku 1751 19. října od konsistoře litoměřické k sloužení mše svaté na den sv. Antonína a ve dni všední, v neděli a ve svátek, jen když nastane povodeň nebo jiná překážka. Hned na to dovolení sloužil mši kaplan František Baudys. 1752 žádali koštičtí knížete Ferdinanda Popela a matku jeho Vilemínu, hraběnku z Altheimu, aby měli kázání německé. Povoleno, aby se tak dělo v kostele křesínském, a sice půl hodiny české a půl hodiny německé kázání.
Roku 1776 27. září zřízen velký oltář v kapli koštické, libochovický sochař jej provedl za 60 zl. A obraz maloval malíř Jan Štětina z Libochovic.
Roku 1785 dle rozhodnutí císaře Josefa II. zřízen jest lokalista v Košticích s podmínkou, aby kníže František Josef Maxmilián, tehdáž ještě pod poručenstvím knížete Augusta z Lobkowitz, dříve již obětovanou částku 2000 zlatých v jistinách a 100 zlatých v naturáliích, pivu a dříví, zřizovací listinou ujistil. Což když se stalo, dáno jest knížeti právo patronátní fary i kostela.
Roku 1846 lokalista Josef Schořálek dokonal počeštění Koštic.
Roku 1856 lokalie koštická byla povýšena na faru."
Irena Hellerová, Koštice
- Z průběhu Noci kostelů v Košticích autor: Irena Hellerová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2592/259169.jpg
- Z průběhu Noci kostelů v Košticích autor: Irena Hellerová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2592/259174.jpg
- Z průběhu Noci kostelů v Košticích autor: Irena Hellerová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2592/259175.jpg
- Z průběhu Noci kostelů v Košticích autor: Irena Hellerová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2592/259172.jpg