Praha - Lobkovický palác v Praze na Malé straně může už brzy patřit Němcům. Češi by na oplátku měli dostat pozemek v Berlíně určený na výstavbu nové ambasády a zatím nespecifikovanou sumu v hotovosti. Jedná se o výsledek několikaletých diplomatických vyjednávání mezi oběma státy. Německá strana o palác, který si od českého státu pronajímá jako ambasádu, usiluje už řadu let s odkazem na historické události, kdy se v jeho zahradách v roce 1989 ukrývali uprchlíci z NDR. Zájem české strany na prodeji je zjevný, přitom zástupci ministerstva zahraničních věcí nejsou vůbec schopni říct, na kolik si jednu z nejcennějších barokních budov v Praze cení.
Reportéři ČT: Vymění vláda barokní palác za pozemek?
Proti záměru prodat českou kulturní památku se postavila veřejnost, parlamentní opozice a také Jiří Lobkowicz, jehož rodina palác vlastnila. „Ten status quo mně nepřijde špatný. Je to prostě místo, kde se něco stalo důležitého pro nás, pro Němce a nakonec i pro Evropu. Já bych to nechal být, říkám si, proč to měnit,“ myslí si dlouholetý velvyslanec a bývalý ministr kultury Martin Stropnický. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR za ČSSD Lubomíra Zaorálka se jedná o naprosto neprůhlednou akci, o jejímž smyslu má velké pochybnosti.
Rozladění neskrývá ani Jiří Lobkowicz, podle něhož je německou stranou nabízená protihodnota naprosto neadekvátní. „Rozumějte, kdyby nám dali palác Sanssouci, tak bych nic neřekl. Ale když dáte palác první kategorie a dostanete pozemek v Berlíně, tam ta změna opravdu není v náš prospěch,“ je přesvědčen Lobkowicz. S tím souhlasí i historik Jiří Mikulec. „Zkuste si vyjít nahoru na Petřín, podívat se na něj a uvidíte, jak vyčnívá takhle z těch malostranských střech, tak řekl bych, že to jeho význam symbolizuje,“ připomíná Mikulec.
Bude kostel na břehu přehrady Želivka zachráněn? (zdroj: ČT24)
„Tvrzení pana ministra mi připadá příliš jednostranné a zjednodušené. Jako kdyby chtěl naznačit českému publiku, že je lépe se toho zbavit. Takhle jednoduše já to nevidím. Naopak jsem pokládal vždycky umístění té budovy za mimořádné. Být v Berlíně takto ve středu historických objektů, to si myslím, že se nám podruhé už nepovede.“
Vláda souhlasila se záměrem ministerstva zahraničí uskutečnit transakci s nemovitostmi, při níž by Německo získalo Lobkovický palác a Česká republika pozemek v centru Berlína pro novou budovu české ambasády. Ta stávající je podle naší diplomacie příliš veliká, zastaralá, její náklady na provoz vysoké a novou nutně potřebujeme. „Prosím každého, aby se podíval na ambasádu v Berlíně. To je výkřik socialistické výstavby, výtopna vesmíru. Její provoz a údržba je nesmírně nepraktická a drahá,“ tvrdí ministr financí Miroslav Kalousek.
Německá ambasáda sídlí v Lobkovickém paláci v Praze v nájmu od roku 1973. O koupi paláce pak vyjednává více jak deset let, zatím vždy neúspěšně. „Aniž bych přeháněl, tak můžu říct, že ze všech německých velvyslanectví, které máme po světě, je právě Lobkovický palác asi tím místem, které má skutečně největší význam pro německé dějiny. Skutečně se domnívám, že se jedná o dobrý obchod, který by byl výhodný pro obě strany,“ uvedl německý velvyslanec Johannes Haindl.
Dá se porovnat cena pozemku s palácem?
Názory na cenu pozemku v Berlíně se různí. „To bych se musel na ten pozemek mrknout, třeba jestli není tři čtvrtě města nebo tak. Ale humor stranou, asi dost obtížně se to dá považovat za nějakou zlatou medaili,“ hledá přirovnání Stropnický. Oponuje mu český velvyslanec v Německu Rudolf Jindrák, podle jeho mínění jde o nejlepší pozemek, který je v současnosti v této části Berlína k dispozici.
Německá strana opírá svůj dlouholetý zájem o koupi paláce o historické události. V zahradách českého paláce a zároveň na půdě velvyslanectví Spolkové republiky Německo našlo v roce 1989 útočiště zhruba 4 000 uprchlíků z východního Německa. Těm po týdnech čekání tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher oznámil, že mohou vycestovat na Západ.
„Není to budova, která by vstoupila do dějin v roce 1989. Poznamenala dějiny malých českých šlechtických rodů, ale i genia loci Malé strany. Je zapsána ve zdejší architektuře, ve výtvarném umění. Takže to je věc, která má hlubší historické kořeny.“
Lobkovický palác na Malé straně je ale podle názoru historiků jedna z nejcennějších a nejkrásnějších palácových architektur vrcholného baroka v hlavním městě. Dějiny pozemku, kde stojí, jsou zmapovány od středověku. Je památníkem vymřelého rodu Přehořovských z Kvasiovic, sídlila zde řada českých šlechtických rodů, až se stal na více jak 180 let hlavním sídlem mělnické větve Lobkoviců. „Já si myslím, že to bylo velké centrum českých dějin. Když císař přijel do Prahy, tak se taky zastavil v Lobkovickém paláci u pradědečka,“ argumentuje Lobkowicz.
Prodá vláda i starou budovu velvyslanectví?
Chystaná transakce v sobě skrývá řadu otázek. Podle českého ministerstva zahraničí je směna majetků jediná šance, jak vyřešit situaci naší diplomatické mise v Berlíně. Provoz budovy, která byla postavena v 70. letech minulého století, stojí kolem deseti milionů měsíčně a na rekonstrukci ministerstvo nemá peníze. Budova se ale nachází na velmi lukrativním místě v centru Berlína.
Přesto ministerstvo netuší, jaká je její cena a prodat se ji nepokoušelo. „Máme samozřejmě nějakou účetní hodnotu, ale o té bych nerad hovořil. V každém případě říkám, že prodej současné budovy bude na pořadu dne, až budeme mít kam přestěhovat náš nový zastupitelský úřad,“ objasňuje vrchní ředitel logistické sekce ministerstva zahraničních věcí Tomáš Kryl.
„Samozřejmě se to ocenit dá a také to budou oceňovat nezávislí znalci. Jsme ale zatím ve fázi technických příprav, takže nemá smysl hovořit o výši peněz. Ale v podstatě si země mezi sebou vymění majetky a rozdíl se doplatí v penězích.“
Otázkou také je, za kolik bude Česká republika ochotná nakonec Lobkovický palác prodat a kdo a na základě čeho určí jeho cenu. „Já bych to dělat nechtěl. Je to dost nevděčná práce, protože u památek hraje roli nejen vlastní architektura a její význam. Tady se jedná o naprosto prvořadé dílo italské barokní architektury a je v tom samozřejmě i paměť toho místa, tedy to, čemu říkáme genius loci. Takže já si myslím, že se to ani vyčíslit nedá,“ uvažuje historik architektury Zdeněk Lukeš.
Pokud ale vláda určí cenu, za kterou Lobkovický palác prodá, dostane pozemek v Berlíně a rozdíl v hotovosti. Tato suma ovšem nezůstane v majetku ministerstva zahraničí, ale poputuje do státního rozpočtu. Ministerstvo zahraničí mezitím vypíše soutěž na architektonickou podobu nové ambasády. Přípravy na výstavbu mohou trvat měsíce a české diplomacii nezbude než doufat, že peníze ve státním rozpočtu budou stále k dispozici.
„V okamžiku, kdy se ten palác prodá a i s nějakým ziskem, tak je to dost diskutabilní, protože ty peníze se nakonec nějak rozkutálejí, rozpustí, ale ta hodnota, která tady je, tak zůstane,“ předkládá další argument Mikulec. Ministerstvo zahraniční si toto riziko uvědomuje, od chystané transakce ho to ale neodrazuje. „Předpokládáme, že když je to ve vládním záměru, tak slovo bude dodrženo. Nejhorší varianta by byla, kdybychom v Berlíně měli prázdný pozemek a neměli na něm za co postavit a dál udržovali neekonomickou budovu, která je navíc zralá na kompletní rekonstrukci,“ uzavírá Kryl.
GALERIE
Lobkovický palác