Praha – Zvýšení daně z přidané hodnoty se do ceny potravin nepromítne stoprocentně, ale pouze asi čtvrtinou. Při zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 19 procent, což nyní prosazuje ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), by to znamenalo nárůst zhruba o 2,25 procenta. V nedělních Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Potravináři se přesto obávají, že lidé budou nakupovat levné, a tedy i méně kvalitní potraviny. Navíc podle nich hrozí také to, že budou jezdit za nákupy do zahraničí. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby bude mít růst daně dramatický dopad i na zemědělství.
Potravináři: Lidé budou kvůli vyšší DPH nakupovat méně kvalitní potraviny
Ceny potravin v poslední době razantně rostou. Například rohlíky a housky za uplynulý rok podražily o třetinu, chléb o pětinu. Ruku v ruce se zvýšením daně z přidané hodnoty, které vláda plánuje od ledna, se čeká další zvyšování cen potravin. „Analýzy jsou podobné, jako byly při prvním zvýšení DPH. Tehdy se zdražovalo o čtyři procenta na devět procent a dopad tohoto administrativního opatření do cen potravin byl okolo jednoho procenta. Vycházejme z toho, že dopad může být 25procentní, ne stoprocentní,“ upozornil Fuksa.
Potravináři ale varují. Na zdražení doplatí především nízko a středněpříjmové skupiny. „U těchto přesahují výdaje na potravin 20 procent, a tím se dostáváme do oblasti méně rozvinutých zemí,“ varoval prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. „Povede to k nákupům levných potravin, a tedy méně kvalitních. Lidé budou cestovat za nákupy do zahraničí,“ dodal.
Fuksa: Deficit musí klesnout stůj co stůj
I ministr zemědělství přiznává, že zvýšení DPH půjde proti nákupům kvalitních a českých potravin, které jsou obvykle dražší. Přesto je to podle něj nezbytné. „Daleko přednější je stabilizace veřejných rozpočtů. Nechceme dopadnout jako Řecko nebo Portugalsko. Není problém, aby se nám zdražila dluhová služba, u Italů se to stalo během čtrnácti dnů z pěti na deset procent. To znamená, že tady najednou bychom mohli mít jen těmito operacemi dluhovou službu z osmdesáti na 120 miliardách a kde my najednou sebereme těch 40 miliard?“ podtrhl Fuksa.
Jak si Češi poradí se zdražováním?
Jak se lidé chystají reagovat na zdražování, zjišťoval exkluzivně pro Otázky Václava Moravce průzkum IPSOS. Víc než pětina dotázaných podle něj plánuje omezit spotřebu na nejnutnější minimum, 16 procent půjde při nákupech hlavně po ceně, na kvalitu nakupovaných potravin se ohlížet nebude. 12 procent respondentů počítá s tím, že se bude snažit alespoň některé potraviny vyrobit z vlastních zdrojů.
Z průzkumu ale taktéž vyplynulo, že značná část lidí počítá s tím, že na zdražení nijak reagovat nebude. Stále stejně bude potraviny nakupovat 28 procent lidí. „Největší tendenci k omezování spotřeby potravin mají starší lidé nad padesát let a ženy. Naopak muži na sobě budou méně šetřit,“ upřesnila analytička společnosti IPSOS Lenka Šilerová.
Výsledky průzkumu pro OVM
Šetření by Čechům nezaškodilo
Zvýšení DPH na 19 procent zřejmě vyvolá rozpory v koalici. Na pondělní schůzce K9 se proti němu chystají protestovat Věci veřejné. Obtížná ale bude i cesta změn legislativním procesem, zvýšení daně narazí zejména v Senátu. Proti zvyšování nepřímých daní se totiž dlouhodobě staví opoziční ČSSD a proti se chystá hlasovat i KDU-ČSL. Domnívá se, že takto razantní růst daně nemá opodstatnění, protože vláda ještě nevyčerpala další možnosti, které by taktéž mohly vést ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Podle lidovců jde zejména o úspory na jednotlivých resortech a rezervy vidí i ve výběru jiných daní.
Místopředseda KDU-ČSL Petr Šilar nicméně v Otázkách Václava Moravce podotkl, že zvýšení DPH muže přinést i pozitivní efekty. Lidé podle něj budou více přemýšlet nad tím, co kupují a jestli potravinami neplýtvají. „Já si myslím, že žijeme pořád v nadbytku. Já to vidím například v tom, že nám stále roste množství odpadu,“ uvedl Šilar. „Možná, že vyšší cena zvýší u lidí i to, že nebudou nakupovat jen to, co je levné, ale budou se snažit vybírat, budou se snažit šetřit,“ dodal.
GALERIE
videogallery_138655
Vládní koalice se rozhodla zvýšit nižší sazbu DPH, do které spadají zejména potraviny, ale i třeba bydlení nebo teplo, od příštího roku z 10 na 14 procent kvůli krytí nákladů důchodové reformy. O rok později by se pak obě sazby daně měly sjednotit na 17,5 procenta. V souvislosti s přípravou rozpočtu na příští rok teď ale Kalousek přišel s tím, že by bylo vhodné DPH zvýšit na 19 procent. Umožní to vládě dostát svému závazku snížit deficit veřejných financí na 3,5 procenta hrubého domácího produktu.