Zlínský kraj patří k nejchudším regionům, přesto se místní radují ze života

Zlín - Zlínský kraj je region mnoha paradoxů: je příjemný pro život, ale ekonomicky zaostalý. Tuto část republiky asi nejvíce poznamenal rozpad někdejší česko-slovenské federace. Oficiální slogan kraje na východě Česka zní: Zlínský kraj - kouzlo rozmanitosti, což je beze zbytku naplněno. Pro místní je typická radost ze života a pohostinnost, i když platy a důchody patří k těm nejnižším.

Příhraniční region je velmi členitý a hornatý, bez velkých městských aglomerací, s pečlivě udržovaným venkovem. Charakterizují ho velké ekonomické výkyvy. Jsou tu místa s téměř nulovou nezaměstnaností a naopak odlehlé vesnice, hlavně u hranice se Slovenskem, kde je až 20 procent obyvatel bez práce. Mzdy i důchody zde patří k nejnižším.

Na čem velká koalice pravice a levice s výjimkou komunistů bez problémů shodla, to byly investice do Achillovy paty Zlínského kraje - do silnic. Po 4 letech se tak Zlínska konečně jemně dotkla dálnice, zatím končí u Kroměříže. Až bude dálnice, pak jednu z největších tuzemských průmyslových zón u Holešova na Kroměřížsku obsadí velcí investoři a Zlín zase bude mít větší šance na obsazení chátrajícího Baťova areálu.

Doprava negativně ovlivňuje i další trumf východní Moravy - turistický ruch. Zájemce o památky UNESCO, krásné lázně nebo výtečné možnosti pro aktivní dovolenou odradí často nekvalitní a dlouhé cestování. „Máme poměrně silnou skupinu hostů, kteří jezdí z Izraele. Kdyby tady byla možnost letecké dopravy až sem, tak by to bylo příznivé, zatím létají do Vídně nebo Bratislavy a z těchto měst je dopravujeme do Luhačovic,“ říká ředitel Lázní Luhačovice Josef Krůžela.

Zlínský kraj je také místem silné náboženské víry a tradic, na kterých lidé velmi lpí. Velehrad nebo Hostýn patří mezi klíčová místa moravské, ale i české historie.

Vydáno pod