V pravoslavném Bulharsku je kult bratrů ze Soluně velmi silný. V Česku žije asi 25 tisíc Bulharů. V roce 1982 nechali v Mikulčicích nainstalovat pamětní desku o věrozvěstech, u které se dosud každoročně scházeli na cyrilometodějské pouti. Menšina se ale rozhodla, že světcům vytvoří uctivější památník.
„Loni nás napadlo, že by si Mikulčice zasloužily jejich sousoší. Stát by zde mělo i proto, že tu podle legend zemřel Metoděj. Jeho hrob se ale dosud nepodařilo najít,“ uvedl Dimitar Christov ze Svazu Bulharů žijících v Evropě. Mezinárodní svaz Bulharů proto uspořádal na sousoší sbírku. Podle Christova vybrala bulharská menšina mezi sebou zhruba pětinu, zbytkem částky přispělo bulharské ministerstvo kultury.
Živý vstup Michala Šebely
Mikulčice usilují o zápis mezi památky UNESCO
Mikulčice byly v 9. století centrem Velkomoravské říše. Slovanští věrozvěsti vytvořili pro svou misi na Velké Moravě písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Ranou bulharskou abecedou a překladem základních knih křesťanské ideologie položili základ bulharské kultury a písemnictví. Hradiště je od roku 1962 národní kulturní památkou. Mikulčice nyní usilují se sousední slovenskou obcí Kopčany, v nichž se zachoval velkomoravský kostel, o zápis mezi památky UNESCO.
