Brno - Brněnský Dětský domov Dagmar a vánoční strom republiky si letos připomenou kulaté výročí. Když se 13. prosince 1924 na náměstí Svobody v Brně rozsvítil první vánoční smrk, rozeběhla se pod ním zároveň i dobročinná sbírka určená pro výstavbu domova pro chudé a opuštěné děti. Naplnění svého snu se však iniciátor akce, básník a spisovatel Rudolf Těsnohlídek nedožil, tragicky zemřel v lednu 1928. Dětský domov Dagmar byl otevřen 8. prosince 1929. Kulaté výročí si letos připomněli nejen obyvatelé domova, ale i všichni jejich příznivci a široká veřejnost.
Se vznikem brněnského Dětského domova Dagmar je spjat básník Těsnohlídek
V červnu žil domov velkou zahradní slavností, které se zúčastnil brněnský primátor. Domov přivítal také návštěvu ze země, s níž je téměř historicky spjatý, a to dánského velvyslance Oleho Moesbyho. Součástí oslav je i prosincový benefiční koncert v Brně.
Domov pro děti nese jméno dánské královny Dagmar, dcery českého krále Přemysla Otakara I., která zasvětila svůj život charitě a péči o druhé. Připomíná tak zároveň i Těsnohlídkovu inspiraci k založení charitativní tradice vánočních stromů republiky.
Těsnohlídek nalezl v zimě odložené, téměř zmrzlé batole
Kodaňský zvyk stavět o Vánocích na náměstí strom, u kterého se konají sbírky pro potřebné, se Těsnohlídkovi natolik zalíbil, že ho prosadil v roce 1924 také doma v Brně. Strom symbolizoval i událost, která spisovatele podnítila k hlubšímu zájmu o osudy opuštěných dětí. V prosinci 1919 totiž s přáteli nalezl v lese u Bílovic pod smrkem odložené, téměř zmrzlé batole. Zachráněnou holčičku Lidušku pak adoptovali a vychovali manželé z Brna.
Základní kámen brněnského domova byl položen po čtyřech letech sbírek 8. prosince 1928 a přesně o rok později už zařízení otevřelo své brány dětem. Projekt na budovu dodal bez nároku na honorář významný architekt Bohuslav Fuchs.
Dnes žije v domově 18 dětí ve tří rodinkách
Dětský domov Dagmar prošel za 80 let svého trvání řadou koncepčně výchovných změn. Z kdysi tradičně pojímaného zařízení je už přes 30 let domovem rodinného typu s kapacitou 25 dětí. V současnosti v něm žije 18 dětí ve věku od pěti do 19 let, rozdělených do tří rodinek, které mají své pokoje, vlastní kuchyňku a sociální zařízení. Děti mají vlastní hračky, oblečení a další věci, podobně jako v každé jiné rodině. Pro zajištění mimoškolní vzdělávací i zájmové činnosti dětí spolupracuje domov s řadou sponzorů, podniků a institucí.
V dětských domovech, kojeneckých ústavech a ústavech sociální péče žije v Česku až 22 tisíc dětí
Pro srovnání v Německu připadá na 100 tisíc obyvatel 32 dětí v ústavech, v Česku to je přes 80 dětí. Za tak vysoké číslo je Česko dlouhodobě kritizováno. Se snahou změnit tento stav schválila letos vláda plán transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti.
Zaměřuje se na prevenci a účinné ozdravení rizikové rodiny, dále na podporu pěstounské péče a rozvoj dalších alternativ ústavní péče. Nyní je asi 4800 pěstounských rodin, bylo by jich potřeba dvojnásobek. Sjednotit by se měl také systém péče, roztříštěný nyní mezi pět ministerstev, která mezi sebou moc nespolupracují.
Podle statistik ve 155 dětských domovech žilo loni přibližně 4700 dětí. Domovy se starají o děti ve věku od tří do 18 až 19 let, případně do šestadvaceti, pokud studují. Původní velká zařízení jsou dávnou minulostí. Dnes domovy fungují na rodinné bázi, kdy se bydlí po menších skupinách v rodinných buňkách nebo bytech.
Snaží se připravovat své svěřence také na praktický, samostatný život. Vytvářejí individuální plány dětí a podporují je ve studiu, některé domovy poskytují také startovní chráněné bydlení. Pomáhá jim v tom vedle grantů a soukromých dárců také řada organizací a nadací - jako třeba Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových se svým projektem Startovné do života, kterého se účastní několik set dětí z celé republiky.