Nový druh ryby nese jméno brněnského akvaristy

Brno - Halančík kadlecův je doma v africkém Mozambiku, úzké spojení s brněnskou akvaristickou scénou mu už ale nikdo nevezme. Své druhové jméno totiž získal po slavném brněnském chovateli akvarijních ryb Jaroslavu Kadlecovi. Na jeho počest nechali rybku pojmenovat výzkumníci z Akademie věd, kteří nový druh v africké savaně objevili. Jaroslav Kadlec patřil mezi naši akvaristickou špičku a především chovu halančíků se věnoval celý život. Objevu a pojmenování vlastního druhu ryby se ale nedočkal, před třemi lety zemřel na rakovinu.

Umělý odchov halančíků je problematický

Halančíků zatím vědci popsali na 700 druhů. Tyto malé pestrobarevné rybky se řadí k nejkrásnějším akvarijním rybičkám vůbec, umělý odchov některých druhů - mezi něž se řadí i halančík kadlecův - je ale velmi problematický. Jsou totiž uzpůsobeni k životu v savaně, kde osidlují periodicky vysychající mělká jezírka a louže. „Přežívají naprostou většinu roku ve stadiu jikry ve vyschlém bahně v půdě. A na začátku období dešťů, kdy se v savanách utvoří tůně, se velmi rychle líhnou. Během tří týdnů pohlavně dospějí a potom až do své smrti se několikrát denně rozmnožují a po třech čtyřech měsících potom hynou," popisuje život halančíků Martin Reichard, autor studie nového druhu.

Halančík se rodí doslova ze suché země

Traduje se, že pro mosambické domorodce byl nečekaný zrod rybiček v období dešťů na místech, kde voda nebyla několik dlouhých měsíců, nevyřešitelnou záhadou. Že by nevylíhlé ryby přežívaly období sucha v zemi je nenapadlo, spíš věřili, že se ryby rodí v nebi a padají na zem v kapkách deště.

Ryba žije jen tři měsíce

Stejné podmínky jako v přírodě musí halančíkům vytvořit i chovatelé. Několik měsíců tak uchovávají jikry v teplé, suché hlíně, kterou pak ve správný čas zalijí vodou a čekají, zda se rybky proberou k životu. Zajímavé je, že extrémně krátká délka života je rybám geneticky daná – ani v akváriu nepřežijí déle než dvanáct týdnů.

Sameček a samička jsou odlišně zbarvení

S genetikou souvisí také velmi odlišné zbarvení samiček a samců. Zatímco samečci hýří všemi barvami, samičky si vystačí s bílou nebo hnědavou. Proč tomu tak je, zatím vědci nedokázali zjistit. „Je to asi tím pohlavním výběrem, kdy samice si vybírají barevné samce a pak v každé další generaci je ta barevná rozdílnost věští," odhaduje Martin Reichard.

Vydáno pod