Ombudsman: Systém přidělování příspěvků na péči nevyhovuje

Brno - Měly pomoci handicapovaným a dlouhodobě nemocným lidem k lepší péči. Místo toho často způsobují jenom potíže. Finanční příspěvky, které poskytuje stát. Získat je na péči v mnoha případech trvá neúměrně dlouho, úřady vždy nedokáží správně posoudit, nakolik jednotliví nemocní peníze potřebují. A posudky, na základě nichž se přidělují, jsou mnohdy špatně podložené. K takovým závěrům dospěli odborníci na dnešním setkání u kulatého stolu pod záštitou ombudsmana Otakara Motejla. Všichni společně vyzývají k revizi systému, jeho zjednodušení a zefektivnění.

Nový systém funguje v České republice od roku 2007. Příspěvek na péči může dostat každý, kdo kvůli svému duševnímu nebo zdravotnímu stavu potřebuje pravidelnou pomoc druhých lidí. Takový žadatel ale musí vyplnit žádost o příspěvek, odevzdat ji na úřadě příslušné obce s rozšířenou působností a vyčkat na rozhodnutí. A to záleží na dvou lidech - sociálním pracovníkovi, který žadatele navštíví doma a vyplňuje do formuláře, co je žadatel schopen sám udělat a co ne; a posudkovém lékaři, který na základě různých dokumentů zdravotní stav žadatele posoudí. Podle zástupkyně ombudsmana příliš složité a neprůhledné.

„Záleží na sociálním pracovníkovi a lékaři. Oni jsou dokonce někdy trošku v konkurenci, ale systém by potřeboval, aby naopak velice funkčně efektivně spolupracovali,“ hodnotí situaci zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová. Největší problém podle ní je, že lékař žadatele o příspěvek vůbec neprohlédne a spoléhá pouze na dodané dokumenty. „Bez toho, že by posudkový lékař viděl toho dotyčného člověka, sami lékaři říkají, že je velmi obtížné z dostupných papírů posoudit schopnost a možnosti toho člověka,“ dodává Seitlová.

Své o tom ví i ředitelka občanského sdružení Fokus Liberec, pomáhajícího duševně nemocným, Jana Horáková. Právě u duševně nemocných bývají posudky nejsložitější - sociální pracovník je totiž může navštívit právě v době, kdy je jim dobře, naopak když jejich nemoc více propukne, nikdo u toho není. Jejich stav tak jen těžko objektivně zhodnotí. Lidé se schizofrenií nebo psychózou přitom pomoc potřebují, nabízené služby jsou ale většinou placené. „Když ten člověk nedosáhne na příspěvek na péči, tak z invalidního důchodu, který je u duševně nemocných obecně tak ve výši 6000-7000 korun, tak prostě nemá možnost tuhle službu zaplatit,“ řekla Horáková po dnešním setkání. "Pak jsou dvě možnosti: buď ten člověk tu službu nečerpá, což je pro něj velmi špatně, anebo poskytovatel sociálních služeb toho člověka vezme a z nějakých jiných zdrojů se snaží uhradit náklady té služby.

U kulatého stolu se probíral i systém, jakým se určuje výše příspěvku. Jednotliví žadatelé jsou totiž bodově hodnoceni podle toho, kolik běžných každodenních úkonů jsou schopni samostatně vykonávat. Podle počtu bodů pak dostanou různě vysoký příspěvek. Tento systém je ale podle ombudsmana neudržitelný. „Nevyhodnocuje správně tu potřebu toho člověka, zejména u duševních nemocí a u poruch metabolismu,“ dodává Seitlová.

Systém je proto potřeba revidovat - zjednodušit a zefektivnit, hlavně ale zlepšit spolupráci sociálních pracovníků a lékařů. Právě na jejich chybějící posudky totiž dodnes tisíce lidí čekají, úřady přitom přetahují lhůty, do kdy mají rozhodnout. Přesto od začátku fungování systému dostalo příspěvek na péči zhruba 250 000 lidí.

Systém přidělování příspěvků na péči nevyhovuje (zdroj: ČT24)
Vydáno pod