Brno - Projekt Druhá šance, který měl pomoci především romským rodinám od situace finanční tísně a která skončí vyhazovem z městského bytu, vázne. Úředníci dvou nejexponovanějších městských části, Brna-středu a Brna-severu, jej mají na stole už půl roku. Nic s ním ovšem nedělají. A dluhy neplatičů rostou dál.
Projekt Druhá šance, který má Romy chránit před vyhazovem, stagnuje
Fungování projektu Druhá šance je přitom jednoduché. Ty, kteří za bydlení nezaplatí, hlídá pracovník organizace, která spravuje městské byty. Ten jejich jména předá městské části a ta zase magistrátu, který osloví terénní koordinátory. Koordinátoři poskytnou neplatičům finanční poradenství a vytvoří jim splátkový kalendář.
Jeho účelem bylo ochránit především romské rodiny, které se kvůli neplacení nájemného dostaly do finanční tísně, před okamžitou výpovědí z bytu a dát jim šanci splácet dluh postupně.
A zde začíná problém. Městské části, které magistrát oslovil, se k romské problematice a dluhům za nájemné staví pasivně. Leo Venclík (ODS), starosta městské části Brno-sever našel problém v zákoně o ochraně osobních informací a tvrdí, že kdyby jakékoliv údaje ze smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem bytu dal třetí osobě - v tomto případě pracovníkovi magistrátu, porušil by zákon. „Podle nás to není ze zákona správně,“ uvedl Venclík.
Podle organizátorů projektu Druhá šance je to ale pouze argument, jak se spolupráci vyhnout. „Ochrana osobních údajů by měla být ošetřena ve smlouvě mezi městskými částmi a magistrátem, měli by s tím být samozřejmě všichni nájemníci informováni a měli by s tím souhlasit,“ vysvětlila Lenka Maléřová z IQ Roma–servisu, který má projekt na starost.
Městská část Brno-střed zase velmi dlouho váhala a k celému projektu se pozitivně postavila až minulý týden. „Viděli jsem to od začátku spíše za snahu některých politiků se zviditelnit. A až te´d jsme si řekli, že to tedy zkusíme,“ vysvětlil starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka (ODS).
Projekt je podle magistrátu opředen zbytečnými obstrukcemi. Cílem akce je s dlužníky komunikovat a nenechat narůstat dluh do sumy, která pak opravňuje radnice lidi z vyloučených komunit vystěhovat buď do holobytů nebo na ulicit.
Náměstek primátora Daniel Rychnovský vidí jako největší problém právě postoj starostů dvou nejvíce postižených městských částí. „Zveme je do integrační skupiny, ale oni tam nechodí. Já tam třeba chodím, protože to považuji za důležité jednání, abychom se posunuli dopředu, aspoň o krůček. Jenže co se starosty, kteří to bojkotují. Pokud jsou pasivní, tak je to výraz absolutního nezájmu o veřejné dění,“ dodal Rychnovský.