Digitální kina přibývají pomalu

Jižní Čechy/Vysočina – Třeboňské kino Světozor se dnes otevřelo po  rekonstrukci a diváci se můžou těšit i na 3D promítání. Do opravy a digitalizace město investovalo sedm milionů korun, přestože provoz kina byl dlouhodobě ztrátový. V současné době se očekává, že moderní sál své diváky přiláká. Digitalizace se zdá být dobrou cestou k záchraně malých regionálních kin a Státní fond pro rozvoj a podporu kinematografie již řadu příspěvků poskytl, pro většinu měst náklady na modernizaci místního kina představují tak významný výdaj z rozpočtu, že se pro ni zatím nerozhodla.

V kině Světozor je nová technologie, nové sedačky, nová kinokavárna. Sál se nijak neliší od těch v multikině, je pouze menší. „Průměrná návštěvnost kina je třicet až čtyřicet lidí. Myslím, že ta kapacita je na Třeboň dostatečná,“ uvedl starosta města Jan Váňa (ODS). Jen změna promítací technologie stojí v menším kině až dva a půl milionu korun. To pro města, která je provozují, není málo. I když část, stejně jako v Třeboni, pokryje dotace. V Karlových Varech nebo v Rakovníku už ale vyzkoušeli, že se vyplatí. „Momentálně máme na tržbách milion korun nárůst,“ potvrdil radní MÚ Karlovy Vary Jiří Dietz (ČSSD) a Jiří Karel z Rakovníka doplnil: „Film Avatar nám uspěl, takže se nám v počátku zvýšily příjmy asi o 50 procent. Nyní se to pohybuje okolo 30 procent.“

Za poslední tři roky zaniklo více než sto kin. I ministerstvo kultury považuje za důležité, aby nezůstala jen ve velkých městech, a proto digitalizaci podporuje. „Nyní je aktuální třetí výzva, kdy si majitelé kin, případně města či nájemci, mohou zažádat o 50 procent nákladů,“ vysvětlila mluvčí ministerstva kultury Viktorie Plívová. Menší digitalizovaná kina už nemusejí čekat, až se k nim dostane filmová kopie, kterou už konkurence nechce. Díky počítačové technologii mohou promítat premiérové filmy ve stejný den jako velké multiplexy. Zatím však města investují do modernizace kin spíš výjimečně. Například v jižních Čechách jsou mimo krajská města digitalizovaná pouze čtyři, ve třech krajích dokonce ani jedno.

Reportáž Lucie Komňacké, Kristiny Vrkočové a Blanky Poulové (zdroj: ČT24)

Státní Fond pro rozvoj a podporu kinematografie zatím uspokojil 35 žadatelů o příspěvek na digitalizaci, maximální výše dotace je milion a 250 tisíc korun. I milionový doplatek z rozpočtu je však pro většinu měst, která malá kina provozují, příliš velký a v konkurenci například nových chodníků a dalších jejich potřeb málokdy obstojí. Navíc se většinou jedná o kina zastaralá a ztrátová, tak vůbec k tomu, aby mohla fungovat, potřebují města další peníze.

Do budovy kina v Humpolci zatéká, a proto nevyhovuje. Město letos investuje do oprav střechy a zateplení 7 milionů korun. Na digitalizaci už peníze nezbudou. „Pokud by tam měla být i 3D animace, bylo by třeba tak asi 5 milionů korun. To určitě není malá částka,“ poukázal starosta Humpolce Jiří Kučera (ODS). Vedoucí Kina Humpolec Milan Žáček však namítl: „Byl bych rád, kdyby v příštím roce bylo město ochotno do toho investovat, abychom nepřicházeli o diváky.“

Poloprázdné hlediště a malý zájem o promítání filmů i to je podle provozovatele důsledek toho, že lidé si přejí luxus a ten v Humpolci zatím chybí. „Lidé jezdí do Jihlavy a do Pelhřimova, kde je nyní nové digitální kino,“ dodal Milan Žáček. I další města na Vysočině se digitalizace jen tak nedočkají. Příkladem jsou Třebíč a třeba Polná. „V období 2013 – 2017 dosáhnout na evropské peníze na celkovou rekonstrukci zařízení městského kina včetně digitálního zařízení i s plánovanou digitalizací je zatím sen budoucnosti,“ konstatuje starosta Polné Jindřich Skočdopole.

Nejen na Vysočině platí: Čím menší město, tím menší rozpočet, a tedy i menší šance na modernizaci kin.