Zvažte všechny varianty R43, vyzývají aktivisté Jihomoravský kraj! Jinak se obrátíme na soud

Brno - Při plánování silnice R43 z Brna směrem na Svitavy musí podle občanských sdružení Jihomoravský kraj posoudit všechny varianty včetně směru Boskovickou brázdou. Tato trasa obchází Brno ze západní strany a je mu více vzdálena než trasa přes sídliště Bystrc, již kraj po léta prosazoval. Když bude samospráva alternativní trasy opomíjet, skončí připravovaný krajský území plán znovu u soudu a ten ho nejspíš zruší, řekla dnes novinářům za občanská sdružení proti R43 přes Bystrc Jana Pálková. Soudy v minulosti aktivistům dávaly zapravdu.

Názor, že silnici nelze vést přes Bystrc, dnes členové občanských sdružení podpírali peticí proti silnici v této variantě. Od roku 1996 ji podepsalo 37 tisíc lidí. Dnes ji předali novému krajskému radnímu odpovědnému za územní plánování Davidu Mackovi (KDU-ČSL). „Orgány kraje se tím budou zabývat,“ reagoval. Dodal, že v přípravě nového krajského územního plánu plánují na kraji projednání s veřejností. Předpokládá tedy, že tam zájemci uplatní své připomínky.

Drago Sukalovský, kuřimský radní

Varianta připravená Ministerstvem životního prostředí je pro nás nejhorší, řekl bych téměř nepřijatelná. Bránili bychom se všemi dostupnými prostředky

Předsedkyně petičního výboru Jana Pálková o cílech petice (zdroj: ČT24)

Způsob, jímž kraj dosud územní plány připravoval, na dnešní tiskové konferenci členové občanských sdružení důrazně kritizovali. Petr Firbas ze sdružení v Brně-Kníničkách zdůraznil, že za deset let existence pořídil kraj jediný regionální územní plán. „A ten jediný, který pořídil, mu zrušil Nejvyšší správní soud,“ dodal.

Důsledkem plánování je, že dnes není R43 zakreslená v žádném územním plánu. Z toho brněnského ji nedávno vyňal Nejvyšší správní soud.

Jana Pálková, předsedkyně petičního výboru

Firbas dnes také novinářům prezentoval novou trasu R43 Boskovickou brázdou, již si loni nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí a která podle něj nepoškozuje žádnou obec, kolem níž prochází. Navíc prý vychází stejně draho jako vedení silnice přes Bystrc. Hlavní argumenty kraje, proč dosud vedení silnice Boskovickou brázdou odmítal, však byly dopravní. Podle jedné ze studií Ředitelství silnic a dálnic by po R43 Boskovickou brázdou jezdilo v roce 2030 denně 16 tisíc aut, zatímco při bystrcké variantě by silnici využilo 32 tisíc vozů.

„Kdyby silnice vedla přes náměstí Svobody, tak tam jede 50 tisíc aut,“ reagoval Firbas. Dodal, že obchvat je vždy delší než průtah a jeho výhoda spočívá v menším dopadu na veřejné zdraví a plynulost dopravy. Trasu silnice je podle něj nutno dobře promyslet i proto, že se bude stavět pro příští generace. „Zakládá se, co bude sloužit či škodit v příštích 50 či 100 letech.“

  • Trasa navržená MŽP (červeně) a původní návrh (přerušovaná šedá) autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1937/193669.jpg
  • Varianta MŽP silnice R43 podporovaná petičním výborem autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1937/193664.jpg
Vydáno pod