Pozůstatky OP Prostějova dostane Česká spořitelna, na ostatní nezbude nic

Brno – Ztráta krachujícího oděvního podniku OP Prostějov se prohlubuje. Od vyhlášení květnového konkurzu do konce června se propad zvýšil o dalších 92 milionů korun. Celková letošní ztráta tak již přesahuje tři sta milionů. Dnes se u brněnského krajského soudu sešli všichni firemní věřitelé k tomu, aby projednali další osud oděvní firmy. Společně s ekonomickými odborníky se věřitelé shodují v tom, že majetek textilky je nutné prodat co nejrychleji a za co nejvyšší cenu. I když všichni našli společnou řeč, jediný, kdo se raduje, je největší věřitel, tedy Česká spořitelna. Po uspokojení jejích pohledávek nejspíš na ostatní nic nezbude.

Hodnota společnosti rapidně klesá

Cena OP každý měsíc klesá. Věřitelé se v této souvislosti obávají toho, že na většinu z nich nezbude ani koruna. Tuto možnost potvrdil i znalecký posudek společnosti TPA Horwath. Podle jednatele firmy Jiřího Hlaváče, která posudek zpracovávala, je celkový odhadovaný výtěžek prodeje podniku pro zajištěné věřitele 956 milionů korun. Podnik však dluží asi 1,6 miliardy korun. Aktiva firmy navíc dosahují jen zhruba 90 procent z celkové výše pohledávky České spořitelny, která má být uspokojena první v pořadí. Z dlužné částky by tedy ČS měla získat částku v řádech stovek milionů.

„Hodnota připadající na nezajištěné věřitele je v nulové výši,“ řekl dnes Hlaváč. S tímto konstatováním však spořitelna nesouhlasí. Podle mluvčí spořitelny Kristýny Havligerové mohou být částečně uspokojeny pohledávky i u jiných věřitelů.

Vyjádření věřitelů OP Prostějov:

zástupce druhého nejvyššího věřitele OP, společnosti Pyrghos Lefkos Adam Rakovský: „Všichni na tom mají stejný zájem. Prodat co nejlépe, co nejdřív a co nejrychleji.“

mluvčí největšího věřitele České spořitelny Kristýna Havligerová: „Další prodlužování zahájení prodejního procesu může vést k podstatnému snížení hodnoty podniku. Nyní je proces zpeněžení u soudce a čeká na jeho vyjádření a souhlas.“

Dohodu nad rychlým prodejem podniku podle Havligerové zpomalovaly spory mezi věřiteli. Situaci také komplikoval fakt, že dosud nebyl ustaven věřitelský výbor. Tento problém se nepodařilo vyřešit ani dnes, soudce Krajského soudu v Brně Kozák nepotvrdil volbu ČS do věřitelského výboru a konečné rozhodnutí o výboru bylo odloženo.

OP Prostějov pomalu spěje ke konci

Majetek oděvního podniku má být prodáván po částech. Česká spořitelna by OP nejraději prodala nějaké velké renomované firmě se zahraničním přesahem, a to nejspíše formou výběrového řízení. Prioritou je výroba takzvaných měřenek, tedy oděvů na míru, která se má prodávat jako funkční celek. Hospodaření této části podniku má kladné výsledky a tento trend by mohl být zachován až do konce letošního roku. Zatím OP zaměstnává 461 lidí. V srpnu podnik ukončil poslední zbytky sériové výroby a propustil další zaměstnance. Původně zaměstnával téměř deset tisíc lidí.

Nyní jednotlivé prodejny doprodávají zásoby. Podle Radka Dudáše, ze společnosti RAPS CZ, která při prodeji radí, je tento prodej efektivní. Zbytek prodejů by se měl realizovat v nejbližší době. Ke konci srpna činil stav skladovacích zásob přes 304 milionů korun. Podle Kozáka by majetek OP měl být prodán do konce letošního roku. „Musí se to podařit, zima by mohla být vražedná,“ řekl dnes na jednání. Stejný názor zastává i Česká spořitelna.

Ještě před třemi lety se podniku dařilo

Podnik OP Prostějov dosáhl vrcholu věhlasu v 60. letech. Jako největší domácí textilka tehdy zaměstnával přes čtvrt milionu lidí. Prostějovské modely nechyběly na žádné módní přehlídce, o 20 let později navíc slavily úspěch i v zahraničí. „Vyrábíme především pro ty zákazníky, kteří musí ve své profesi vypadat dokonale nebo z jiných důvodů obětovat nějakou tu korunu navíc. My jim nabízíme nejen kvalitu, ale i módu,“ komentoval později bývalý ředitel podniku František Tuhý.

Ještě v roce 2007 se do slavné prostějovské značky oblékali například stevardi Českých aerolinií. Prostějovská textilka si dokázala udržet zisk i v situaci, kdy se oděvní průmysl začínal přesouvat do levnějších oblastí směrem na východ. O to více však doplatila na hospodářskou krizi. Pozvolný pád a narůstající dluhy firmy zapříčinil i nestabilní kurz koruny. Vedení firmy proto přistoupilo k úsporným řešením, mezi nimiž byl čtyřdenní pracovní týden, zavírání prodejen a nakonec propouštění. Vyústěním problémů bylo květnové vyhlášení konkurzu.

Vydáno pod