Obchvat Lechovic, který by obec zbavil silnice smrti, musí počkat

Lechovice, Znojmo - Budoucnost obchvatů Lechovic a Znojma je nejistá. Obě silnice se totiž ocitly na černé listině staveb, na které ministerstvo dopravy nemá peníze, a proto zastavilo jejich přípravu. Lechovice i Znojmo přitom už mnoho let trápí těžká kamionová doprava, od které by jim právě obchvaty měly ulehčit. A nejen od ní. Trasa, po které nyní kaminony jezdí, patří k nejnebezpečnějším v republice.

Jinak poklidnými Lechovicemi denně projedou tisíce aut včetně těžkých kamionů. Znojmo zase leží na frekventované cestě z Prahy do Rakouska. V obou případech měly od hluku, zápachu a přeplněných ulic pomoci obchvaty. Po škrtech na ministerstvu dopravy se teď ale oba ocitly na černé listině staveb, na které jednoduše nejsou peníze. „U obou těchto staveb bude vše záviset na tom, zda budou zařazeny do seznamu staveb, ve kterých bude pokračovat výstavba, a zda budou přiděleny finanční prostředky na zahájení výstavby,“ oznámila Martina Vápeníková, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic.

Ministerstvo dopravy totiž ještě vyjednává s ministrestvem financí, kolik peněz bude mít v příštích letech k dispozici. Podle toho se rozhodne, jestli obchvaty dostanou novou šanci. „Připravujeme do vlády materiál, který by obchvat Znojma vrátil do hry,“ připustil mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Reportáž Barbory Telferové (zdroj: ČT24)

Naprostou nutnost postavení obchvatu Znojma potvrdil i starosta Kuchařovic Lubomír Mlejnek (ODS). Obec leží na okraji Znojma a právě tudy a vedlejšími Suchohrdly vede silnice, kterou mnozí řidiči dnes používají místo neexistujícího obchvatu. Denně tak vesničkami projedou tisíce aut. „Obchvat potřebujeme. Jestli ho ministerstvo opravdu vyřadilo z plánovaných staveb, znamená to pro nás katastrofu,“ zhrozil se starosta. K přesvědčování ministerstva i Ředitelství silnic a dálnic chce použít materiál, který si právě nechal vypracovat krajský úřad. Několik týdnů měřil v obou obcích hluk u silnice a ze získaných dat jednoznačně vyplynulo, že obchvat by Kuchařovicím i Suchohrdlům jednoznačně pomohl.

Oba obchvaty se připravují už mnoho let a oba se zadrhly na výkupech pozemků. Ten znojemský, ze kterého už je část postavená, ale nikam nevede, navíc nedávno přišel i o územní rozhodnutí. Veškerá dokumentace k němu se tak bude muset začít vyřizovat úplně od začátku.

Majitelé zahrad, kterým měl obchvat vést přes pozemky, v tom vidí šanci navrhnout ho lépe. „Doufáme, že dojde i k nějakým změnám v tom projektu, protože podle našeho názoru ten obchvat nesplňuje podmínky obchvatu, jedná se spíš o průtahovou silnici,“ řekla Ludmila Krejčová z občanského sdružení Obchvat. Právě to zatím úspěšně bojuje proti stavbě obchvatu a vyvlastňování pozemků pro něj.

Odpůrci stavby tak vyrážejí do dalšího boje. Vzhledem k tomu, že ze silnice zatím stojí jen část, která se nevyužívá, napsali dopis do Bruselu. „Platilo se to z evropských peněz a my máme vážné podezření, že se tady ty evropské peníze vynakládaly špatně,“ zdůvodnila právě odeslanou žádost o audit mluvčí občanského sdružení Obchvat Lenka Poláková.

Znojmo kvůli odložení stavby příliš nadšené není. Když se v nejbližší době nepodaří dopravu z města odklonit, chce teď s ministerstvem vyjednat aspoň určité omezení pro kamiony ve městě. Vjezd jim sice zakázat nemůže, ale znepříjemnit ho ano. „Takovým prozatímním řešením by například bylo umístění stacionární váhy na trasu Jihlava-Znojmo, protože většina dopravy ve Znojmě je tranzitní kamionová doprava, která se vyloženě vyhýbá zpoplatněným silnicím,“ myslí si Denisa Šipošová, mluvčí znojemské radnice.

I když jsou obě stavby zatím zastavené, vyjednávání s majiteli pozemků bude pokračovat. Klidně se totiž může protáhnout až do doby, kdy na obě silnice zase peníze budou. Potvrdil to i starosta Lechovic Josef Juráček (nez.).

Věc:  Podezření na zneužití dotací EU velkém rozsahu – Znojmo, ČR

Vážený pane generální řediteli, 

S podporou Evropských fondů byla ve Znojmě vystavěna nová komunikace. Stavba byla dokončena v roce 2008, nicméně dodnes po této silnici neprojelo ani jedno auto a tato komunikace se stala nepochybně nejdražší dráhou pro bruslaře na kolečkových bruslích v Evropě. Nepochybujeme, že EU neplánovala zasílat mnohamilionovou dotaci na takto špatně naplánovanou investiční akci.  

Obracíme se na Vás s žádostí o provedení auditu vydaných dotací na tuto stavbu.

Tato stavba byla dlouhodobě nazývána jako část „obchvatu Znojma“, je to však silnice, která je svou polohou vnitroměstskou komunikací, a tedy vlastně průtahem Znojma. Tato stavba byla zahájena v rozporu s územním plánem velkého územního celku okresu Znojmo, tj. územním plánem, který jediný mohl schválit tuto dálkovou komunikaci. Dokonce ani detailní územní plán města Znojmo a proces EIA nebyly v přípravě stavby respektovány a došlo k řadě porušení zákona, které řešily soudy a kdy bylo rozhodnuto ve prospěch žalobců (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj.  8 As 6/2010-246 a rozsudek Krajského soudu v Brně čj. KS 31A 28/2010-267).  

Vše toto dokazuje, že tato stavba byla nedostatečně připravena.

V roce 2009 vláda ČR schválila nejvyšší a závazný územně plánovací dokument, tzv. Politiku územního rozvoje ČR, kde bylo schváleno, že okolo Znojma má být vedena kapacitní silnice S8 Jihlava – Znojmo jako část spojení dvou hlavních měst ve střední Evropě, Prahy a Vídně. (Na rakouské straně je ve výstavbě rychlostní silnice S3 ve směru na Vídeň.). Takovýto typ silnice s mezinárodním významem nepochybně nemůže být v 21. století stavěn jako průtah Znojmem, tj. městem s téměř 40 tisíci obyvateli. Také není možné stavět dva „obchvaty“ Znojma vedle sebe. Domníváme se tedy, že je zde nejen zásadní chyba na straně příjemce dotace EU, ale i zásadní chyba v územním plánování.

Doposud realizovaná stavba „průtahu“ Znojmem neodpovídá parametrům obchvatu jako součásti mezinárodní silnice S8 v trase Praha – Vídeň.

Z původní  plánované příjezdové komunikace na budoucí sídliště Křivánky ve Znojmě se nepochybně nemůže stát silnice mezinárodního významu. Nelze vyloučit, že žádost o dotace z EU nebyla formulována tak, aby poskytla úplný a pravdivý obraz o situaci ve Znojmě.

V roce 2005 prostřední část této komunikace „průtahu“ Znojma (tzv. I. stavba) získala protiprávním způsobem územní rozhodnutí. Přes protesty veřejnosti byla použita „salámová taktika“, stavba rozdělena na části  a protiprávně bylo vydáno stavební povolení, a to přesto, že v další části nebyly a dosud nejsou všechny pozemky v majetku státu. Vše se dělo patrně s vidinou evropských dotací. Část prostřední stavby je tedy již dva roky postavena, byla slavnostně zkolaudována, ale nedá se využívat, protože nemá žádné napojení.

Chátrá.

Pochybení dokládají výše citované rozsudky soudů.

Vážený pane generální řediteli,

máme tedy důvodné podezření na hrubé zneužití dotací z EU a na pokusy zaretušovat tento problém tím, že by došlo k nekoncepční výstavbě navazujících úseků, což by ještě mohlo problémy prohloubit.

Žádáme Vás proto o řádné prošetření hospodaření s těmito prostředky EU.

Dodáváme, že problém silničního spojení Vídně s Prahou je i dále komplikován politickými tlaky na vybudování spojení Praha – Brno – Mikulov - Vídeň, což je trasa o zhruba 35 km delší než trasa Vídeň – Znojmo – Praha. Jsou zde i velmi silné politické tlaky na zneužití evropského prioritního koridoru č. 25 se segmentem Vídeň – Brno – Katowice dle závazného rozhodnutí Evropského parlamentu a rady č. 884/2004/EC. Operační program Doprava pro ČR měl tento prioritní koridor vybudovat, nicméně podmínkou bylo porovnání variant trasování. Toto státní orgány neprovedly a do Bruselu nepředložily.

Stejně jak je nesprávně řešeno dálkové silniční spojení Praha – Vídeň, je nesprávně řešeno i spojení Vídeň – Katowice. Pro Vídeň – Katowice existuje nejkratší spojení (o 35 km) okolo města Břeclav. Tedy logické a dopravně nejkratší trasy z Vídně přes Znojmo a přes Břeclav jsou řešeny nesprávně.

Pokud se evropské dotace nebudou používat opravdu ve prospěch celé EU a místo obchvatu Znojma na kapacitní silnici S8 se bude budovat průtah Znojmem a pokud místo kapacitní silnice S8 pro spojení Vídně a Prahy se bude plýtvat desítkami miliard korun pro zbytečnou komunikace R52 Mikulov – Brno, pak dálková doprava ve středu Evropy nebude ani po skončení programového období 2007 – 2013 a po investování mnoha desítek miliard korun nijak podstatně zlepšena, a to i kvůli nekoncepčnímu plýtvání Evropskými dotacemi nebo dokonce kvůli jejich zneužití.

Oceníme Vaši brzkou odpověď.

Za občanské  sdružení

Lenka Poláková

předsedkyně sdružení   

Vydáno pod