Archeologové našli v Kyjově nevykradený hrob langobardského bojovníka

Kyjov - Archeologové, kteří už od července pracují na staveništi u Kyjova, jásají nad novým unikátním objevem – podařilo se jim odkrýt hrob langobardského bojovníka, který unikl pozornosti zlodějů. Díky tomu se v něm dochovaly vzácné předměty z první poloviny šestého století – meč, štít a kopí.

Když se na okraji Kyjova začal stavět obchodní dům, archeologové počítali s tím, že se pod zemí určitě objeví řada zajímavostí dokládajících osídlení starých Slovanů. Místo nich ale narazili na pohřebiště germánského kmene Langobardů.

Langobardi

Langobardi (název podle Bardengau u Lüneburku) byli západogermánské kmeny, pocházející z dolního Labe. Roku 568 dobyli severní Itálii a založili tady svoji říši, která existovala až do konce 8. století, kdy ji dobyl Karel Veliký a založil na jejím území italské království.Kolem přelomu 4. a 5. století opustili Langobardi původní sídla v Polabí a vytáhli na jih. Jejich cesta vedla přes Čechy a Moravu (a možná i Slezsko) do rakouského Podunají (tzv. Rugilandu, kde dříve pobývali germánští Rugiové). Tady jsou Langobardi doloženi po roce 488. Zde pobývali po několik generací a pozvolna rozšiřovali ovládanou oblast. V prvních desetiletích 6. století, vytlačili z jižní Moravy Heruly a obsadili celou západní část Karpatské kotliny, odkud odešli v 70. letech 5. století Ostrogóti.

Archeolog Jaromír Šmerda o unikátním nálezu (zdroj: ČT24)

„Docela nás to překvapilo. Předpokládali jsme, že ve zdejším prostoru už Langobardi být neměli,“ přiznává archeolog Jaromír Šmerda. Objevené pohřebiště je navíc unikátní počtem hrobů na tak malém prostoru – zatím jich archeologové odkryli sto dvacet a přibližně jedna třetina je ještě čeká.

Většinu hrobů, především mužských, už dávno před archeology navštívili vykradači, což dokazují odkryté šachty. Dochované předměty proto patřily spíše ženám – jednalo se hlavně o šperky, ozdoby a spony. Jaké tedy bylo jejich překvapení, když archeologové odkryli nenarušený hrob langobardského bojovníka, lze jen těžko popsat slovy.

„Hrob byl unikátní. Lidská kostra se totiž nacházela pod dvěma zvířaty – jako první byl pohřben kůň a na tělo koně byl položen pravděpodobně ještě pes. Usuzujeme, že šlo zřejmě o aristokrata, kterého pohřbili s jeho oblíbenými zvířaty,“ řekl Šmerda.

Kromě kosterních pozůstatků se v hrobě našel i meč se zbytky dřevěné pochvy, štít a kopí. Především meč archeology nadchnul. „Je velice kvalitní, hlavice je vyrobená z bronzu a její tvar je taky ojedinělý, jsou to dvě ptačí hlavy, které jsou obráceny od sebe,“ popsal Jaromír Šmerda.

Archeologové budou u Kyjova pracovat na místě ještě měsíc – všechny nálezy posléze poputují do Technického muzea v Brně, kde je čeká restaurování. Do dvou let by měly být zpřístupněny veřejnosti v rámci výstavy věnované právě Langobardům.

Vydáno pod