Jižní Morava - Ovoce z jižní Moravy možná za pár let v obchodech nekoupíme. Důvodem nejsou levné dovozy ze zahraničí, ale stárnoucí a mizející ovocné sady. Zatímco před deseti lety bylo v České republice 2 500 hektarů broskvoňových sadů, teď je to jen 800 hektarů. Z toho je 600 hektarů sadů přestárlých.
Broskve z Moravy budou za pár let vzácností
„Bojíme se, že broskve se u nás přestanou pěstovat úplně,“ nastínil černou představu českých ovocnářů předseda jejich unie Martin Ludvík. „Za našich klimatických podmínek je můžeme nabízet jeden až dva měsíce, zatímco konkurence z Itálie do řetězců broskve dováží 5 měsíců,“ vysvětluje příčinu úpadku Ludvík.
Slova předsedy České ovocnářské unie potvrzuje i vedoucí sadů významného pěstitele Pomony Těšetice Karel Bobek. „Máme asi čtyřicet hektarů broskví, hospodařili jsme ale i na třikrát větší ploše,“ říká. „Pěstování broskví ve velkém se dnes nevyplatí,“ stěžuje si Karel Bobek. „Zatímco v 90. letech jsme prodávali kilo broskví za 16 korun, teď je výkupní cena o čtyři koruny nižší. Náklady přitom stále rostou.“
Za 9 let definitivní konec
Broskvoň v sadech plodí asi patnáct let. Nejmladším sadům, které v Pomoně obhospodařují, je přitom 6 let. Nové stromy už společnost vysazovat nebude a ty staré bude postupně likvidovat.
To v praxi povede k rušení velkovýroby broskví v broskvoňových sadech. Pěstovat se ale broskve na jihu Moravy přesto nepřestanou. Význam budou mít ale zejména na farmářských trzích. Domácí pěstitelé už teď většinu produkce prodávají lidem, kteří si pro broskve přijedou přímo do sadů, nebo menším prodejcům.