Kroměříž uspořádala výstavu rodákovi, architektovi Nové scény

Kroměříž - Deset let po smrti kontroverzního architekta Karla Pragera se v Kroměříži, jeho rodném městě, rozhodli uspořádat na jeho počest výstavu. Představí se na ní Pragerovy nejznámější a také nejkontroverznější stavby krůček po krůčku, jak vznikaly. Příkladem budiž Nová scéna Národního divadla, Výzkumný ústav makromolekulární chemie ČSAV či budova bývalého Národního shromáždění. Jeho stavby nenenchávají nikoho chladným, jedni je nenávidí pro jejich necitlivost k okolí, jiné obdivují kvůli makrostrukturálnímu konceptu „města nad městem“. Výstava potrvá do 15. května.

„Výstava v Kroměříži je rozdělena do dvou částí. První, v Muzeu Kroměřížska, představuje Karla Pragera v jeho životopisné podobě a je doplněma sedmi modely jeho architektonických realizací. Drhá část bude v Galerii Orlovna, kde se představí nepřeberné množství jeho návrhů na papíře,“ uvedla Markéta Mercová, předsedkyně výboru Švabinského kruhu přátel výtvarného umění, který se na pořádání výstavy spolu s Kroměříží, Galerií Orlovna, Klubem UNESCO Kroměříž a městem podílí.

Vztah Karla Pragera-architekta k rodnému městu byl sice macešský - nenavrhl v něm totiž jedinou stavbu,  něco po něm ale v Kroměříži přece jen zbylo. Návrh lahve ze čtyřicátých let pro místní likérku. „Nejbližší stavbou pana Pragera v oblasti byl bohužel jen rodinný dům v Otrokovicích. Podařilo se nám ale získat onu jedinou láhev, a tak jsme se rozhodli vystavit ji,“ dodala s úsměvem Mercová.

Karel Prager (1923-2001)

Pocházel z Kroměříže, v roce 1949 absolvoval fakultu architektury na ČVUT v Praze, a v Praze také stojí jeho nejznámější stavby. Tou nejoceňovanější je budova Výzkumného ústavu makromolekulární chemie ČSAV v Břevnově, která byla v roce 2000 prohlášena za kulturní památku. Další jeho pražské realizace už jednoznačně přijímány nejsou. Někdo je nenávidí, někdo je jimi okouzlen, ať jde například o budovu někdejšího Federálního shromáždění, Novou scénu Národního divadla či Komerční banku na Smíchově ve tvaru komolého jehlanu. Prager se rovněž podílel na rekonstrukci Rudolfina a řady dalších staveb. Mezi jeho poslední práce patří obytný soubor U Kříže v Jinonicích, který byl v roce 1999 oceněn titulem stavba roku. Architekt, proslulý nesmírnou životní vitalitou a neskutečným zaujetím pro zakázku, zemřel v nedožitých 78 letech 31. května 2001. Nedlouho před svou smrtí obdržel Cenu Obce architektů za celoživotní dílo.

archiweb.cz

NO COMMENT: Výstava Karla Pragera v Kroměříži (zdroj: ČT24)

Kroměřížská výstava tak představí vše, co Prager „stvořil“ převážně v matičce Praze. Nebude samozřejmě chybět jeho první návrh „domu nad domem“ z roku 1966. Nad budovou bývalé burzy tehdy byla na jeho návrh vystavěna mostní konstrukce s kancelářemi pro poslance Federálního shromáždění. V 90. letech začala budova sloužit jako sídlo Rádia Svobodná Evropa, před dvěma lety objekt převzalo Národní muzeum. V roce 2000 byla budova prohlášena za kulturní památku. O čtyři roky později ji v anketě časopisu Architekt zařadili mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních padesáti let.

Pragerovo dílo bylo ale často kritizováno, například za malou citlivost k okolí nebo použití netradičních konceptů. Jeho obdivovatelé zase fascinuje technická vyspělost jeho staveb. Konstrukčně i architektonicky jsou totiž podle nich Pragerovy stavby na světové úrovni, kdy za pomoci mostních konstrukcí navrhoval růst města do třetí dimenze oproti jeho rozšiřování do okolní krajiny.

Tu měla zasáhnout i experimentální výstavba, v níž rozšířil svoji vizi „domu nad domem“ na koncept „město nad městem“, kdy za pomoci mostních konstrukcí navrhoval růst města do třetí dimenze oproti jeho rozšiřování do okolní krajiny. Flexibilní část v konstrukci představovaly vyměnitelné buňky, které prostorově reagovaly na přání a potřeby obyvatel. V období 70. let však byla v plném proudu panelová výstavba sídlišť a Pragerova vize nebyla realizována.