Bno - Včera to byl právě rok, co byli do poslanecké sněmovny zvoleni noví lidé. Za Jihomoravský a Zlínský kraj jich je celkem 35. A každý z nich pojal práci v poslanecké sněmovně po svém. Pokud se zvolí měřítkem jejich aktivity v parlamentu například účast na hlasování, dopadli nejhůře holešovský zastupitel Josef Smýkal a hejtman Jihomoravské kraje Michal Hašek. Oba sociální demokraté. Nejlépe si pak plní své „úkoly“ komunista Vladimír Koníček a Petr Gazdík z TOP 09, které zvolili voliči na Zlínsku.
Hejtman se neúčastní více než poloviny hlasování ve sněmovně
Třiadvacet jihomoravských a dvanáct zlínských poslanců před rokem získalo důvěru svých voličů. Někteří ale jejich názory zmáčknutím tlačítka nad schvalováním zákonů a rozhodnutí sněmovny reprezentovali méně než ostatní.
Josef Smýkal se přitom aktivně účastnil hlasování pouze v 36 procentech, zatímco Michal Hašek ve 42 procentech. Smýkala omlouvá jeho dlouhodobá nemoc. Michal Hašek měl kromě poslaneckých i hejtmanské povinnosti. Více než poloviny hlasování se jihomoravský šéf v parlamentu neúčastnil. On sám to za problém nepovažuje. „To, že jsem nebyl přihlášen k hlasovacímu zařízení, neznamená, že jsem v Poslanecké sněmovně nebyl. Jednal jsem s ostatními politiky. A účastnil jsem se klíčových hlasování,“ obhajoval svoji nízkou účast při hlasování Hašek, pro kterého není podle jeho slov problém vykonávat dvě velmi zodpovědné funkce na plný úvazek.
Podle politologa Michala Pinka není možné, aby jakýkoliv člověk takovýmto způsobem dlouhodobě kupil dvě povolání a vykonával je stejně kvalitně. A předpokládá, že se to musí projevit ve voličských preferencích v příštích volbách. "Domnívám se totiž, že voliči, kteří dali Haškovi hlas, si vůbec nepřipouštěli, že by zůstal jak hejtmanem, tak poslancem. Myslím, že předpokládali, že se jedné z funkcí vzdá.
Hašek však tuto možnost nepřipouští. „Viděli, že mám napsáno na volebním lístku, že jsem hejtman, takže jim muselo být jasné, že hejtmanem zůstanu, i když se dostanu do poslanecké sněmovny. Vždyť já ani do parlamentu nechtěl, ale dostal jsem preferenční hlasy.“ Jenže voliči mají jinou zkušenost z roku 2009. Když se tehdy stal hejtmanem, svůj mandát v poslanecké sněmovně složil se slovy, že v případě hejtmanství jde o práci na 24 hodin. Jen o rok později už tento výrok tedy přestal platit.
Oproti Haškovi na „plný úvazek“ skutečně pracuje v Poslanecké sněmovně komunista Vladimír Koníček zvolený za Zlínský kraj, který říká, že to tak berou všichni jeho straničtí kolegové. „Pro mě je to povolání a neumím si představit, že bych to dělal jinak,“ uvedl Koníček, který je povoláním středoškolský učitel. Na druhou stranu tak trochu Haška a ty, kteří nehlasují, obhajuje. „To, jak někdo pracuje, se opravdu nepozná podle hlasování a jestli na schůzi sedí, ale podle výsledků práce například ve výborech, v tom, jaké návrhy zákonů člověk podá,“ vysvětlil Koníček.
A také poslanec Petr Gazdík (TOP 09). Také ze Zlínského kraje. Ten je v parlamentu nováčkem a vykoužkovali ho jeho příznivci. Z jižní Moravy patří k nejpoctivějším Jiří Petrů (ČSSD). „Jsem jenom v jednom výboru a nekumuluji funkce, takže mi to umožňuje si účast na schůzích dobře zorganizovat,“ vysvětlil Petrů.
Právě členství v různých výborech opravdu podle odborníků může docházku ovlivnit. Nízkých čísel dosahují také členové vlády, poslance ke svědomité docházce nenutí ani současné rozložení sil s výraznou převahou koalice. „Kdyby ta většina byla menší, 101 ku 99 nebo 102 ku 98, jak jsme znali v minulosti, tak v takovém případě by to byl asi výrazný indikátor toho, jestli tomu člověku záleželo na té opoziční práci nebo na té práci vládního poslance,“ prohlásil politolog Jakub Kyloušek z Masarykovy univerzity.
Poloprázdné poslanecké lavice už několikrát vyvolaly diskusi o možných postizích pro absentéry, naposledy před měsícem. Pokut či jiných trestů se ale poslanci zatím bát nemusí.
GALERIE
oslanci s nejmenší účastí při hlasování