Město se snaží najít využití pro zámecký komplex už dlouhou dobu, chtělo by zámek obnovit a zpřístupnit veřejnosti do roku 2015, kdy bude slavit tisíc let od první písemné zmínky o sobě. Podle plánů starých dva roky by část expozice v zámku mohla být věnována Bzenecké lípě, která je jedním z nejstarších stromů na Moravě. Její původní kmen se nedochoval. Z kořenů stromu vyrůstají asi sto let staré kmeny vytvářející netradiční přírodní plastiku.
Podle starosty Bzence Pavla Čejky (KDU-ČSL) by přízemí zámku bylo možné využít jako reprezentační prostory města. „To znamená přijímání žáků středních škol, vydávání maturitních vysvědčení, vysokoškolských diplomů, koncerty, plesy, svatby,“ popsal před dvěma lety plány na využití zámku starosta.
Město nechalo v uplynulých letech opravit střechu objektu i jeho dvě věže za celkem čtyři miliony korun. Interiéry jsou ale vybydlené a schází v nich mobiliář. Současná podoba zámku je dílem barokního italského stavitele Domenica Martinelliho, u něhož si nechal své sídlo upravit někdejší majitel bzeneckého panství hrabě Erdman z Pruskova. Bzenecký zámek pochází z poloviny 18. století. Dnešní podobu dostal přestavbami v 19. století. Objekt od roku 1935 do 90. let využívala vinařská družstva a podniky, radnice ho v roce 2002 koupila za 13 milionů korun.