Brno – Brněnský magistrát začal po klientech sociálních ústavů tvrdě vymáhat poplatky za odpad. Ti se přitom často nachází ve velmi tíživé životní situaci a ústavy, kde žijí, navíc už jednou za svoz odpadu městu zaplatily. Letos po šesti letech odmítl například prominout poplatek za odpad nevidomým, kteří žijí v Ústavu sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích. Radnice se ohání zákonem, který prý žádné úlevy neumožňuje, protože by šlo o diskriminaci. Třeba v Kyjově to ale jde – odpuštění poplatku za odpad lidem z ústavů je přímo ve vyhlášce.
Brno vybírá dvakrát poplatky za odpad. Od nevidomých v ústavu
„Město Kyjov upravilo možnost osvobození od tohoto poplatku pro osoby v domovech důchodců, domech s pečovatelskou službou a dalších sociálních ústavech. Přišlo nám proti zdravému rozumu, aby někdo platitl dvakrát,“ uvedl starosta Kyjova, kterému by připadalo vybírání dvojích poplatků nemravné a nespravedlivé. Stejně tak neplatí dvakrát klienti zařízení sociálního typu, která zřizuje kraj. „Máme je v různých městech a nikde klienti platit nemusí,“ zdůraznila krajská radní Marie Cacková (KDU-ČSL).
Brněnští radní ale nemusí vyjíždět na zkušenou za Brno. Podle ředitelky chrlického ústavu Danuše Křivákové by stačilo, kdyby si vyslechli její argumenty. „Od zeleného stolu se totiž vyslovuje nesouhlas velmi snadno,“ uvedla Křiváková. Zdůraznila, že v ústavu žijí lidé s postižením zraku, sluchu, hluchoslepotou a dalšími kombinovanými postiženími. Téměř neprodukují odpad, protože si sami neuklízí, neperou ani nevaří. Ústav samotný využívá městské kontejnery a za jejich odvoz městské firmě Sako platí asi 60 tisíc korun ročně.
Poplatek za odpad přitom podle Křivákové neplatí ani klienti dalších čtyř ústavů sociální péče, které v Česku zřizuje stát. Ve výhodnější pozici jsou podle ní prý i další brněnská zařízení. Například v domovech pro seniory a dalších zařízeních, která spadají pod město, platí poplatek jen uživatelé. Zařízení nemusejí hradit svoz odpadu. V krajských zařízeních neplatí zase klienti, ale domovy platí za odvoz kontejnerů. „Jen v ústavu sociální péče v Chrlicích mají platit poplatky duplicitně uživatelé i zařízení,“ dodala Křiváková.
Reportáž Ondřeje Schneidera (zdroj: ČT24)
Brněnští radní zřejmě slyšet nechtějí ani slova klientů, kteří žijí většinou jen z invalidního důchodu. Z toho jim po zaplacení pobytu v ústavu zbude kapesné v řádu stokorun. „Já teď schraňuji na další popelnice, musela jsem ale koupit i hygienické potřeby, takže mi nezbylo už vůbec nic,“ uvedla jedna z klientek ústavu, nevidomá Jaroslava Podojilová. A Květa Filová se k ní přidává: „Když jsme to museli zaplatit, bylo mi opravdu strašně těžko. Nechápu to. Ti lidé, kteří o tom rozhodují, nemají absolutně žádný cit pro lidi, jako jsme my.“
Ještě loni měli tito lidé žijící v ústavu na sociální hranici o pět set korun navíc. Magistrát jim do loňska také poplatek odpouštěl. Letos svádí změnu vyhlášky na zákony, které jim odpuštění poplatku neumožňují. „Novela zákona o místních poplatcích od ledna 2011 jasně stanovila, že institut promíjení těchto poplatků neexistuje,“ uvedl mluvčí Magistrátu města Brna Pavel Žára.