Středočeský kraj/Vysočina – Chladné počasí každoročně znovu otevírá otázku bezdomovců. Podle dostupných informací jich v Česku za letošní zimu umrzlo již deset. Většina azylových domů je nyní plná. Mnozí bezdomovci se proto často stahují do nádražních hal, podle pracovníků Českých drah jsou zde běžnými návštěvníky. Působí problémy, jako je obtěžování cestujících, nepříjemný zápach nebo nepořádek, kterým se obklopují. Většinou také bývají pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, což rizika ještě zhoršuje. Bezdomovci se také kromě nádraží stahují i do městské hromadné dopravy. Například v prosinci museli jenom v Praze strážníci vykázat z nočních tramvají více než 260 lidí, většina z nich byli právě lidé bez domova.
Bezdomovci mají v zimě potíže
České dráhy proto připravují plán, jak si s bezdomovci na nádražích poradit. Řešením by mohly být mobilní hlídky bezpečnostních agentur. Ty již fungují v Praze ve Vršovicích, Holešovicích a Libni, jde o speciálně vyškolené pracovníky, kteří mohou bezdomovce vykázat. Ve většině měst také zajíždějí na nádraží hlídky městské policie, ty tam však kvůli jiným povinnostem nemohou být tak často. K zaplacení ochranky musely přistoupit České dráhy například už na Vysočině na Žďársku. Vytypovaných je dalších 200 nádraží, které by měly patroly do jara objíždět, například v Táboře, Kolíně nebo v Kladně. Východiskem pro bezdomovce jsou azylové domy, ty však většinou bývají plné.
Situace na Vysočině je obdobná. Již v 9 hodin dopoledne běžně popíjejí bezdomovci u kontejneru před jedním ze supermarketů v Jihlavě. V jiném supermarketu se vedoucí snažil bezdomovce vykázat, protože zápachem a nevhodným chováním obtěžovali zákazníky. Setkal se však s agresivitou. Nadávali mu, plivali na něj a pomoct museli až přivolaní strážníci. „Jedná-li se o skupiny osob posilněných alkoholem, bývá řešení složitější,“ uvedl zástupce ředitele MP Jihlava Stanislav Maštera. Jenže i strážníci bývají bezmocní. Bezdomovce najdou, vyvedou z různých budov, kde se v průběhu dne i noci schovávají, opakuje se to i několikrát za den. Problémy s bezdomovci mají na Vysočině nejen supermarkety, ale také provozovatelé nádražních hal i pronajímatelé domů, všude tam se bezdomovci v zimě stahují. Peníze na agenturu, která by objekty před bezdomovci hlídala, většina provozovatelů nemá.
Reportáž Ivany Šmelové, Lucie Komňacké, Blanky Poulové (zdroj: ČT24)
Ani jinde to není jiné. Za symbolický poplatek většinou 30 korun mohou najít lidé bez domova útočiště na více než dvou stovkách míst v republice. Nejvíc azylových domů je v Moravskoslezském kraji a v Praze, nejméně pak na Liberecku, Pardubicku a Královéhradecku. V současné době všechny hlásí: Máme plno! Plnou kapacitu má i mladoboleslavské nízkoprahové centrum Naděje. Třetinu klientů tvoří propuštění dělníci – zejména ze Slovenska a Polska.
Do všech azylových domů mají přístup striktně pouze ti, kteří nadýchají nula promile alkoholu. Výjimku však tuto zimu zavádí radnice v Litvínově. Postará se i o podnapilé nebo drogově závislé, pokud se spokojí s pryčnami bez matrací a trvalým dohledem kamer. „Oči nad tím zavírat nelze. Myslím, že se s tím potýká každé město,“ prohlásil místostarosta Litvínova Martin Klika (ČSSD).
Do Husince u Prachatic se zase sjíždějí rodiny z různých krajů, funguje tu totiž jeden z mála azylových domů, kam mohou muži, ženy i děti. Otcové si ale musí zajistit práci. S tou nemají problém bezdomovci v Chebu, v rámci tzv. sociální rehabilitace si mohou vydělat až 12 tisíc korun hrubého. „Zaměstnáváme 9 lidí, máme na to dotaci od města více než tři miliony. Děláme komunikace, zimní údržbu chodníků, černé skládky i další práce,“ nastínil Pavel Barták z Diecézní charity Plzeň.
Ačkoliv ministerstvo práce azylové domy dotuje částkou cca 180 milionů ročně, na provoz všech potřebných center to nestačí. Například charitě v Kutné Hoře chybí v rozpočtu milion korun, a to bude pro místní azylový dům likvidační. Klienti se musí do konce ledna vystěhovat.
Naděje