V Krupce vzpomínají na válečné memento, Brno slaví osvobození

Krupka/Brno - Každoročně se obyvatelé Krupky u Teplic a přilehlého okolí scházejí na čestném pohřebišti poblíž města a vzpomínají na smutnou událost z konce války. V dubnu 1945 zde bylo pohozeno přes 300 mrtvých vězňů z německých koncentračních táborů, kteří tudy 26. dubna 1945 projížděli při hromadné evakuaci. Spojenecká vojska začínala Němce na konci dubna 1945 svírat do kleští. Ti rychle vyklízeli koncentrační tábory a vězně z nich posílali na pochody smrti. Krupkou tehdy projížděl jeden z nich. Bylo to ve stejné době, kdy Rudá armáda v týden dlouhé operaci na druhé straně země osvobozovala Brno.

Jen několik dní před koncem války projížděl Krupkou jeden z transportů z koncentračních táborů. Vlak z Ossendorfu s vagóny přeplněnými vězni zastavil. Vysílení lidé se v kalužích mohli umýt. Někteří se šli napít k nedalekému potoku. Do vlaku se jich však nevrátilo 313. Jejich těla zahrabali do děr vedle nádraží.

„Do jejich záchrany chybělo pár kilometrů a oni zemřeli absurdní smrtí z vyčerpání… V jejich jménu vyzývám všechny, abychom nepřestali být bdělí,“ prohlásil při jedné ze vzpomínkových akcí místopředseda Senátu Petr Pithart.

Krupkou prošel před 65 lety pochod smrti (zdroj: ČT24)

Vlak pak pokračoval do Žihle, kde byli 27. dubna zbylí vězni osvobozeni. Památník 313 obětem, mramorový pomník s deskou, březovým křížem a trnovou korunou, postavili místní obyvatelé.

Brno dnes slaví osvobození

Moravská metropole Brno byla na jaře 1945 jednou z důležitých překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování protektorátu. Město s početnou německou menšinou bylo už od zimy pečlivě opevňováno a v plánech nacistické generality se stalo „pevností Brno“. Vojákům 2. ukrajinského frontu se ji ale podařilo 26. dubna 1945 dobýt, krátce po úspěšné operaci v Bratislavě.

Do poloviny dubna se podařilo útočícím jednotkám získat předmostí mezi Lanžhotem a Hodonínem, a 15. dubna v 10:00 tak mohl začít útok směrem na sever k Brnu. Němcům se zpočátku dařilo protiútoky postup sovětských vojáků zdržovat a dokonce nakrátko zastavit. Nejznámější střet mezi oběma armádami se odehrál mezi 18. a 24. dubnem v obci Ořechov, ležící zhruba deset kilometrů jihozápadně od centra Brna. Při tamní tankové bitvě padlo asi 960 sovětských a rumunských vojáků a 275 Němců.

Od dosažení hranic města až do úplného dobytí Brna uplynuly dva dny. Konečný útok zahájila Rudá armáda 26. dubna v 08:00 a na sklonku dne už bylo město až na drobné výjimky osvobozeno. 

Osvobození moravského centra znamenalo, podobně jako v řadě jiných měst, i konec tamní německé menšiny. Před válkou se k německé národnosti hlásilo přes 40 tisíc lidí, téměř třetina obyvatel (v několikrát lidnatější Praze to bylo zhruba stejně lidí). Dva měsíce před postupimskou konferencí, 29. května 1945, schválil zemský národní výbor vyhlášku, podle které bylo do Rakouska odsunuto přes 20 000 brněnských Němců.

Vydáno pod