Na Znojemsku nechtěli platit za likvidaci brojlerů, proto chovají krokodýly

Velký Karlov (Znojemsko) - Agrodružstvo Jevišovice se stalo v Česku průkopníkem faremního chovu krokodýlů. Farma vznikla před šesti lety ve Velkém Karlově na Znojemsku a je zaměřena na chov krokodýla nilského (Crocodylus niloticus). Ten se obvykle ve faremních chovech vykrmuje zhruba čtyři až pět let do hmotnosti 25 až 30 kg, takže zatím nebyl žádný kus poražen. Krokodýli mají sloužit hlavně jako turistická atrakce, ale nejen to. Hlavním důvodem, proč si agrodružstvo exkluzivní plazy drží, je skutečnost, že krokodýly využívají ke zkrmení nestandardních kuřat, jejichž likvidaci by firma musela zaplatit.

Zhruba půl procenta kuřat totiž nedoroste do minimální hmotnosti 1,2 kg, a nejsou tak vhodná pro strojové zpracování. Taková kuřata pak končí v kafilerii, což musí podnik platit. Vzhledem k tomu, že krokodýli se v přírodě živí mršinami i ulovenými zvířaty, které konzumují beze zbytku, napadlo vedení družstva spojit příjemné s užitečným. 

V Česku není krokodýl uznán jako hospodářské zvíře, proto jej nelze zabíjet. Vedení družstva z tohoto důvodu požádalo příslušné orgány o povolení využít krokodýly nejen jako konzumenty podměrečných kuřat, ale i jako zdroj kvalitního masa, případně i kůže. Nicméně žádné odpovědi se jim stále nedostalo.

Jatečné tělo krokodýla se využije takřka beze zbytku. Kůži lze zužitkovat celou kromě končetin, lebka se obvykle nechává vypreparovat. Končetiny a zuby je možné využít jako suvenýry, které se budou přímo v areálu farmy prodávat. Z jater a krve krokodýlů se vyrábí léčiva.

Návštěvníci farmy mají možnost na vlastní oči vidět asi 30 pětiletých a 90 tříletých krokodýlů. Kromě klasické prohlídky s výkladem se lze zúčastnit i krmení zvířat. Obvykle ošetřovatelé krmí plazy mrtvými kuřaty, krokodýli se o ně poperou, roztrhají je a kolem bývá spousta krve. Pokud mají být u krmení diváci, je nutné brojlery předem zmrazit. Krokodýli jsou při boji o jídlo schopni vyskočit poměrně vysoko, na zdech bazénu jsou jejich stopy vidět jen pár desítek centimetrů pod okrajem. 

V současné době finišuje stavební řízení pro výstavbu moderní haly, kde se krokodýlům dostane lepšího prostředí a většího pohodlí a přehledu o těchto zvířatech bude dopřáno i návštěvníkům farmy. Současně se počítá i s adaptací bývalé sýpky na restauraci s rozhlednou, ve které bude umístěno i informační centrum a prodejna suvenýrů. V dalších etapách by měl ve Velkém Karlově vyrůst zábavní areál s významem překračujícím hranice naší republiky. 

Agrodružstvo tak nyní chová přes dvě stovky těchto živočichů. Padesátka jich je pětiletých o maximální délce 2,7 m, kteří budou tvořit základní stádo chovu. Další necelé dvě stovky jsou tříleté o průměrné délce 1,2 m.

Chovateté již našli v písku zahrabaná vejce, nyní čekají, co z nich bude. Nicméně sami tvrdí, že šance, že by vejce mohla být kvalitně oplodněná, je takřka minimální, neboť místní samci by ještě neměli být schopni zplodit potomka.

Chov krokodýlů je poměrně nenáročný. Největší náklady představují energie, neboť chov plazů je v našich podmínkách zvláště během zimy energeticky náročný. Je potřeba zajistit stálou teplotu okolo 30 °C, a to jak vzduchu, tak i vody. Vlhkost vzduchu by měla být 60 až 80 procent.

Vydáno pod