Hejtmani podpořili R52, čtyři pruhy budou i za hranicemi

Valtice (Břeclavsko) – Dálnice A5 z Vídně do Mikulova bude v provozu už za pět let. Slíbil to dolnorakouský hejtman Erwin Pröll na setkání se svým jihomoravským protějškem Michalem Haškem. Politici se sešli ve Valticích a podepsali memorandum o důležitosti dostavby rychlostní spojnice Brno–Vídeň. Celý tah má být hotov v roce 2018, rakouská část se začne stavět v roce 2013 a hotova by měla být o tři roky později. Na hranicích by na ni měl navázat obchvat Mikulova a následně celá rychlostní silnice R52 do Brna.

Stavbu mikulovského obchvatu zahájí silničáři podle jihomoravského hejtmana už v příštím roce. „Další etapy jsou rozvrženy do let 2016 až 2018,“ dodal. Rakušané chtějí zahájit dostavbu své dálnice A5 v roce 2013, o rok později začne podle hejtmana Frölla stavba nového hraničního přechodu.

Ve čtyřech pruzích až do Mikulova

Video Rozhovor s Martinem Fadrným a Jiřím Jedličkou
video

Rozhovor s Martinem Fadrným a Jiřím Jedličkou

Dolnorakouský hejtman dnes slíbil, že celá dálnice A5 bude čtyřpruhová vedená ve dvou pásech. Loni se v Rakousku hovořilo o možné dostavbě úseku Schrick–Mikulov v polovičním profilu, z pohledu řidiče by to tedy byla docela obyčejná dvoupruhová silnice. Takovým omezením stavby by stát výrazně ušetřil.

Části obou komunikací dálničního typu, které by se měly spojit u Mikulova, jsou už hotové. Dálnice A5 končí u Schricku, zhruba v polovině cesty z Vídně do Mikulova. Rychlostní silnice R52 je také asi z poloviny hotová, vede zatím do Pohořelic.

Ať se jezdí jinudy, stále žádají aktivisté

Ačkoli se zdá být vše jasné a trasu dálniční spojnice přes Mikulov kromě deklarace hejtmanů schválila i mezivládní smlouva, má R52, která povede přes novomlýnskou přehradní nádrž, stále své odpůrce. Navrhují změnu trasy tak, aby auta jezdila až k Břeclavi po stávající dálnici D2 a dále pokračovala po rychlostní silnici R55.

„Není nic rozhodnuté na naší straně ani na straně Rakouska. Naopak, na naší straně probíhá příprava krajského územního plánu a měly by se diskutovat varianty – ony se nediskutují,“ vysvětlil příčiny odporu proti trase R52 Martin Fadrný z Ekologického právního servisu. Dodal, že je dost času na změnu trasování na české i rakouské straně.

Podle něj byly při plánování trasy opomenuty některé zákonem požadované kroky – především úplné porovnání obou možných tras spojnice Brno–Vídeň. „Posuzovaly se dílčí varianty trasy, ale neposuzovaly se – jak to vyžaduje české právo a jak to vyžadují směrnice Evropské unie – dva zcela variantní scénáře Břeclav a Mikulov,“ uvedl Martin Fadrný.

Vše je připraveno, říká stát i odborníci

Dostavbu R52 a vedení nového tahu přes Mikulov však podporují nejenom politici, ale také odborníci. „Souhlasím, že porovnání rozdílných způsobů dopravy mezi Brnem a Vídní neproběhlo, a to z historického důvodu: V polovině 90. let nebylo z rakouské strany zřejmé, kde vyústí jejich rychlostní komunikace nebo dálnice na území České republiky,“ uvedl Jiří Jedlička z Centra dopravního výzkumu v Brně.

Zdůraznil, že ale vzniklo několik srovnávacích studií. „Z našich závěrů, které jsme zpracovávali ve studii pro Ředitelství silnic a dálnic před dvěma lety, vyplývalo, že spojení mezi Brnem a Vídní by se mělo odehrát ve stávající ose komunikace R52, popřípadě I/52,“ podotkl Jiří Jedlička.