Velehradský klášter chránila ve středověku i hranolová věž

Velehrad – Hranolová, více než deset metrů vysoká věž pomáhala ve středověku chránit cisterciácký klášter ve Velehradě. Dosud neodkrytou památku objevili nedávno archeologové. Věž byla součástí hradeb, které v minulosti chránily celý areál. Zároveň také dokládá důležitou roli, jakou Velehrad zaujímal nejen v době velkomoravské, ale i během středověku.

Proslulé moravské poutní místo Velehrad odkrylo další podstatnou část své přebohaté historie. Už není spojeno jen s velmi silným velkomoravským kultem, objev pozůstatků opevnění kláštera řádu cisterciáků znásobily jeho význam i ve středověku. Obrysy domu opata se od roku 1953 skrývaly pod kotelnou. O sto metrů dál jsou pískovcové kvádry bytelné strážní věže, nad ní zase byly prodejní stánky. Když je stavbaři zbořili, objevili neporušené opevnění z poloviny 13. století. „Doufali jsme, že to tu najdeme,“ uvedl archeolog Jan Mikulík. 

Věž byla postavena spolu s obvodovou hradbou, která chránila areál někdejšího cisterciáckého kláštera. Dvě z původních čtyř věží se zachovaly dodnes, ačkoliv byly v období baroka přestavěny. Jedna je součástí ústavu sociální péče Vincentinum, druhá budovy internátu gymnázia.

Velehrad byl zatím spojován hlavně s Velkou Moravou. Středověký život toho místa figuroval jen v písemných záznamech, teď je konečně k vidění i v reálu. Klášter vedený řádem cisterciáků byl přitom od roku 1202 až do vyplenění husity na počátku 15. století oporou východní části českého království. „Šlo jak o duchovní, tak i to fyzické zvelebení země. Byli to nositelé nových technologií, to znamená například využití vodních toků pro práci,“ popsal Mikulík. 

NO COMMENT: Středověké nálezy na Velehradu (zdroj: ČT24)

Cyrilometodějské výročí s sebou nese přestavby

Nové objevy nejsou jen radostí, ale taky komplikací. Kvůli cyrilometodějskému výročí a návštěvě papeže v roce 2013 se poutní místo zcela mění. Cena přestavby - 345 milionů korun. Se středověkem tady nikdo nepočítal, podle projektu má být v místě objevů dlažba. „Památky by alespoň v minimální úpravě měly být vyznačeny v povrchové úrovni,“ vyjádřil se další z archeologů Zdeněk Šenk. Stavbaři s touto verzí zatím nepočítají. „Nálezy mohou být zachovány v písemné podobě a následně někdy prezentovány,“ řekla za technický dozor investora Marie Homoláčová. Na případnou změnu projektu mají památkáři jen několik dnů. V květnu 2012 má celý prostor kolem baziliky zdobit nová dlažba.

Cisterciácký klášter na Velehradě byl založen v roce 1202, kostel  a další objekty kláštera vznikaly během první poloviny 13. století. Byly ohrazeny zdí, kterou zpevňovaly věže. Později, když opevnění ztratilo svůj obranný význam, bylo postupně přestavováno. I když se opevnění nedochovalo ve své původní podobě, v době své slávy sneslo srovnání s opevněními cisterciáckých klášterů středověké Evropy, jakými byly třeba Vyšší Brod v Čechách nebo klášter Poblet ve Španělsku.