Není to tak dávno, co boty nebývaly takovou samozřejmostí, jakou jsou dnes. Lidé měli často jen jedny holínky na celý život. V mnohých rodinách se boty mohly nosit jen v neděli do kostela nebo na jarmark. O tom, jak se holínky dělají a jak to s nimi kdysi bylo, vypráví manželé Petr a Zlatuše Hejdovi, výrobci tradičních holínek z Hluku.
Kdo měl boty, chodil do školy
Boty bývaly kdysi velkou investicí, kterou si rodina musela dobře promyslet. Na jeden pár vrapenicových holínek je totiž potřebná kůže až ze tří koz. Nebylo výjimkou, že v rodině byl jenom jeden pár bot. Kdo měl boty, chodill do školy, říkají výrobci tradičních holínek, manželé Hejdovi.
- Hotové dámské holínky zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3173/317239.jpg
- Kopyta na holínky autor: čt24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3173/317237.jpg
- Ořezávání holínek autor: čt24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3173/317236.jpg
Hejdovi vyrábí holínky ručně podle původních výrobních postupů. Lidé z celého Slovácka jim nosí i sto let staré boty jako předlohy, aby Hejdovipodle nich udělali přesnou repliku. „Nejčastěji děláme jednoduché mužské holínky, o ty je největší zájem,“ říkají. Berou si je muzikanti, tanečníci, ale i lidi, který chtějí zachovat a obnovit staré rodinné dědictví.
Jak se u manželů Hejdových vyrábí holínky (zdroj: ČT24)