Trojice vnorovských bezdomovců získala provizorní domov

Vnorovy – Neměli domov a báli se přicházející zimy. Takový byl osud trojice bezdomovců, která už několik měsíců žije v hájku u řeky Veličky mezi Strážnicí a Vnorovami. Jejich příběh zaujal natolik, že se lidé rozhodli jim pomoci. Výsledkem charitativní sbírky i dobré vůle majitele tamního lesa je provizorní domov, který trojice lidí bez domova našla v zánovní unimobuňce. Na jaře je ale čeká stěhování.

Antonín Strmiska, jeho družka Drahomíra Bukvová a jejich společný kamarád Pavel Hřibňák. Trojice bezdomovců, která se usadila v lese u řeky Veličky, je Vnorovským dobře známá. Místní se jim snažili pomáhat už delší dobu. Díky shovívavosti majitele lesa Libora Grabce mohli na soukromém pozemku tábořit legálně. Svérázné skupince ovšem dělala starosti přicházející zima. Jejich osud zaujal i místního novináře Antonína Vrbu, který i díky videu, jež s bezdomovci natočil a umístil na internet, rozpoutal charitativní vlnu. Ozvala se řada lidí, kteří se rozhodli složit na indiánské tee-pee, v němž by lidé bez domova mrazy přečkali. Nakonec se za sesbírané peníze pořídila unimobuňka. 

Přestože ke skupince byla letošní zima zatím shovívavá, čtyři stěny a hřející kamna jsou lepší než dlouhodobé stanování. „Je to lepší než stany, to je jasné. Tam bylo furt mokro,“ pochvaloval si Antonín Strmiska a jeho družka Drahomíra přikyvovala. „Akorát nám chybí ta elektrika, televizi máme,“ dodal trochu neskromně Strmiska. Vyřazená buňka Českých drah se stala pro trojici domovem opět dočasným, na jaře je čeká stěhování. „Majitel řekl, že to tady může být do konce zimy,“ potvrdil novinář Anonín Vrba. 

Mezi lidmi se celkem vybralo přes dvacet tisíc korun. „Peníze jsme už využili na zakoupení této buňky. Zbytek dáme na zakoupení dřeva a necháme si i rezervu na případné stěhování,“ doplnil Vrba. Nejvyšší částkou přispěla skupina studentů z Břeclavi v čele s Danielem Rampáčkem, který je sám kvůli nepřízni osudu na vozíku. I díky akci, kterou zorganizovali na facebooku, sehnali osm tisíc korun. „Nejde primárně o to, že bychom jim chtěli pomoct zlepšit jejich životní úroveň a změnit je. Ta ošklivá a nevzhledná krychle pro ně ale může být základní kámen,“ řekl Rampáček. 

Kontroverzní charita 

Starosta Vnorov i další lidé, kteří trojici znají, však dobročinnou euforii mírní. Tvrdí, že bezdomovci takto žijí už řadu let, pomoci si neváží a možnost pracovat už několikrát odmítli. „Já když jedu z práce a vidím je, jak sedí před obchodem, pokuřují, popíjí, tak z toho žádnou solidaritu necítím. To, jak žijí, si vybrali sami. Nevím, proč bychom z toho měli mít špatné svědomí. Pomocnou ruku jsme se jim už nejednou snažili nabídnout, zájem neměli,“ řekl starosta Vnorov Antonín Gazárek. Sami bezdomovci tvrdí, že se práce nebojí, žádnou ale neseženou. „Já mám chuť pracovat, ale protože jsem se vrátil z výkonu trestu, nikdo mě nezaměstná,“ stěžoval si Pavel Hřibňák. 

S negativní reakcí na svoji nezištnou pomoc se setkal i Antonín Vrba. „Mám dobrý pocit z toho, že jsem pomohl lidem v nouzi, ale dostávám maily, dopisy a telefonáty, že pomáhám lidem, kteří si to nezaslouží. Já na to říkám toto – několikrát jsem v životě daroval krev a nepřemýšlím, zda ji dostane chudý člověk nebo bohatý, špatný nebo dobrý,“ řekl Vrba. Jedním dechem dodal, že trojici sice pomohl přežít zimu, dál už je ale nechá jejich osudu.

Bezdomovci dostali díky charitě mezi místními improvizovaný domov (zdroj: ČT24)