Praha – Čeští lékaři povolují chirurgické kastrace, a to navzdory většiny Evropy. Zákrok se povoluje výjimečně, zhruba třikrát ročně, pouze v nejzávažnějších případech. Některé zahraniční humanitární organizace to však považují za týrání a mučení. Největší zastánkyní kastrací v Česku je sexuoložka Želmíra Herrová. Tu začali po zveřejnění informací o české praxi kontaktovat devianti ze zahraničí. Žádají po ní, aby jim pomohla zákrok vyřídit v ČR.
Sexuální devianti ze zahraničí žádají v Česku chirurgickou kastraci
„Jako první se mi ozvali Angličané, pak se ozvali nejméně tři Němci a řešili jsme také jednoho pána z Maďarska. Byly to prosby, abychom něco udělali,“ uvádí primářka havlíčkobrodské léčebny Želmíra Herrová.
Lékaři ale zakročit nemohou, zvláště ne v případech, když se žadatelé nacházejí v ochranné léčbě nebo ve vězení. Tento fakt je dalším argumentem pro odpůrce kastrací. Ti tvrdí, že sexuální devianti vidí v zákroku způsob, jak se rychleji dostat na svobodu.
Ostrůvek středověku v Evropě?
„Pacienti jsou pod tlakem ošetřovatelského personálu. Pokud naznačíte pacientovi, že kývne-li na kastraci, tak se dostane brzo ven z ústavu, on vám to samozřejmě podepíše, i když se toho bojí,“ varuje Vladimíra Bošková, předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů. „Pokud dospělá část Evropy ustoupila od chirurgických kastrací, pak se ptám, proč mají být zachovány u nás,“ dodává Bošková.
GALERIE
Želmíra Herrová zdroj: ČT24
Růžena Hajnová, sexuoložka psychiatrické léčebny v Brně, ale oponuje: „Nejsme sami, nejsme ostrůvek středověku v Evropě. Má to ošetřeno například Švédsko, Dánsko a Německo.“
Ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý říká: „Je to vždy velmi poctivé rozhodování toho člověka. My jsme vždy pacienty tlačili k dlouhému a poctivému rozhodování, totiž aby se rozhodovali sami.“ Chirurgické kastraci musí nutně předcházet vlastní žádost. Lékař si navíc musí být jist, že se sexuální násilí může opakovat.
Příkladem utlumené sexuální agrese mohou být dva pacienti psychiatrické léčebny. První, ač sám má dítě, na hřišti znásilnil sedmiletou holčičku. Druhý byl odsouzen za vraždu, pak začal napadat ženy. Oba pacienti jsou se zákrokem kastrace spokojeni.„Už necítím, že bych něco takového provedl, už se dokážu ovládat,“ říká jeden z nich.
Sexualita bez rizika je pozitivní věc
Kastraci podstoupil také nejznámější český sexuální deviant, takzvaný Spartakiádní vrah, který v roce 1985 napadl nejméně jedenáct žen a tři z nich zabil. Na svobodě je již od roku 2004, nikomu dalšímu neublížil. „Jeho sexualita je bez rizika, což je pozitivní věc, pro společnost i pro něho,“ komentuje to předseda Sexuologické společnosti Jaroslav Zvěřina.
Jaroslav Zvěřina
Někteří pacienti dokonce o kastraci žádají přes nesouhlas svých lékařů. Pan David, který zneužil šestiletého chlapce, dostal jenom podmínečný trest a bál se, aby něco podobného neudělal znovu. „Prvně, když jsem přišel k panu doktorovi, mě slušně vypoklonkoval, že jsem příliš mladý na takovýto chirurgický zákrok. Po roce zhruba jsem znova přišel do ordinace s tím, že na tom zákroku trvám,“ vypráví David. Lékaři mu nakonec vyhověli. Dnes chodí do práce a žije v partnerském vztahu.
Úroveň agresivity se pronikavě snižuje
To, že muži po kastraci nemůžou mít pohlavní styk, je pouze rozšířený mýtus. „Mám menší erekci po kastraci. Nemůžu se prostě uspokojit s manželkou a musím se uspokojovat sám. Ale mám poměr a můžu souložit,“ popisuje pacient psychiatrické léčebny.
Po chirurgickém zákroku se sexuální útoky opakují nejvýše u pěti procent mužů. Kastrace totiž sníží na minimum produkci testosteronu. „Pokud vezmete mužskému testosteron, tak se úroveň agresivity pronikavě snižuje. Zažil jsem několik mužů, kteří po kastraci recidivovali, ale nezažil jsem nikoho, kdo by spáchal agresivní delikt,“ vysvětluje sexuolog Zvěřina.
Alternativou ke kastraci chirurgické je kastrace chemická. V takovém případě sexuálního devianta čeká celoživotní docházení na injekce nebo užívání léků. „Ne každý je ochoten to dlouhodobě užívat,“ připomíná Jaroslav Zvěřina.
Spor o (ne)kastraci (zdroj: ČT24)