Brno - Část chátrajícího areálu textilního podniku Vlněna v centru Brna se možná stane památkou. Národní památkový ústav dal ministerstvu kultury podnět k zapamátnění nejhodnotnější části komplexu - vstupní budovy. Neorenesanční palác je podle nich hodnotný nejen architektonicky, ale také symbolicky. Je dokladem toho, že bohaté průmyslové rodiny si své paláce stavěly přímo v továrnách.
Památkový ústav chce zapamátnit část textilky Vlněna
„Palác je hodnotnou stavbou, která zachycuje jeden rys industriálního rozvoje Brna. Dokládá, že významné industriální rodiny si stavěly reprezentativní sídla ve svých průmyslových areálech. Významným podnětem k zapsání je i krásná neorenesanční fasáda se štukovými prvky,“ popsal mluvčí Národního památkového ústavu v Brně Roman Musil.
Mluvčí NPÚ v Brně Zdeněk Musil o významu areálu Vlněny (zdroj: ČT24)
Nový vlastník areálu se ale na velké bourání ani rychlou výstavbu zatím nechystá. „Pracujeme s několika variantami projektu. Naším záměrem je v každém případě zachování stávajících historických objektů a jejich citlivé začlenění do další výstavby. Bohužel ale nemůžeme momentálně poskytnout další detaily nebo časový harmonogram, protože to vše se odvíjí od situace na trhu,“ uvedla Jana Bakešová z CTP Invest.
Předchozí majitel přitom chtěl celý areál srovnat se zemí a postavit moderní komplex s byty a obchody.
GALERIE
Štuková fasáda Vlněny zdroj: ČT Brno
Návrh památkářů na zpamátnění objektu už dorazil na Ministerstvo kultury. Rozhodnout by o něm mělo v průběhu několika příštích týdnů.
Rakousko-uherský Manchester
Největší rozmach zažila textilní výroba v Brně ještě za dob Rakouska-Uherska. Tehdy bylo Brno textilním centrem střední Evropy a bylo přezdíváno dokonce moravským Manchesterem. Podnik Vlněna se začal formovat v druhé polovině 19. století díky spolupráci dvou textilních firem Paula Neumarka a bratrů Stiassnych, které pro účely výroby postupně odkoupily několik budov v dnešní Přízové ulici.
GALERIE
Areál brněnské Vlněny autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno
Koncem 40. let byly obě firmy znárodněny a následně spojeny v jeden národní podnik. Vyráběly se zde vlněné příze a česané vlny a také různé látky, například pro obleky či pláště. Od roku 1996, kdy zde výroba definitivně skončila, jsou budovy opuštěné.
Opuštěných a chátrajících areálů se na jižní Moravě najde spousta, ať už jde o bývalé kasárny, cukrovary, cihelny, textilní nebo strojírenské fabriky. Podle odhadů jich je přes 300, z toho skoro 130 na území Brna. Tyto areály vznikaly v 19. a na začátku 20. století. Dnes už nevyhovují současným požadavkům průmyslových areálů a hledá se pro ně nové využití. Podobně jako někdejší Vlněna čeká na oživení také chátrající areál Zbrojovky v Brně-Zábrdovicích. I tam developerské plány a vize zabrzdila ekonomická krize.
Rekonstrukce se v Brně zatím dočkala jen Vaňkovka. Z původních budov slévárny se podařilo zachránit pouze dvě historicky nejvýznamnější, které dodnes slouží jako kulturní centra. Zahraniční investor v areálu postavil nákupní galerii, jež leží na rušné spojnici mezi železničním a autobusovým nádražím.