Brno – Netopýři, kteří se zazimovali ve městě, mají problém. Mnoho z nich totiž zalezlo do malých štěrbin mezi panely. V takových podmínkách ale mohou přečkat jen mírnou zimu. V silných mrazech tato zimoviště promrzají a netopýři jsou nuceni vylétnout a najít si jiné místo. Při nízkých teplotách často k novému úkrytu nedoletí včas a umrzají. Zesláblá zvířata, která lidé přivezou do záchranných stanic, ochranáři ošetřili, zahřáli a dnes je vypouštěli ve Stránské skále.
Netopýři hledající teplejší úkryt mohou umrznout
Netopýři se do měst za člověkem přistěhovali už velmi dávno, jde především o letní kolonie na půdách. Protože k přečkání zimy potřebují netopýři teplotu mezi 6 až 8 stupni, stěhují se zvířata na podzim do jeskynních systémů. „Při tomto stěhování dochází k velkým přeletům mezi městem a jeskyněmi a může se stát, že se nastěhují k někomu do bytu. Rekord v Brně máme 365 netopýrů v jednom bytě,“ popsal kuriózní příhodu zoolog z brněnské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Roman Zajíček.
Řada netopýrů se naučila využívat i starých panelových domů, kde jsou mezi panely škvíry. Zdánlivě ideální zimoviště má ovšem svá úskalí. „Když venku nejsou velké mrazy, tak panelák vyzařuje teplo a netopýři mají ve škvíře potřebných 6 až 8 stupňů. Když ovšem přijdou hluboké mrazy, může se stát, že netopýra, který si ubytování vybral špatně, najdeme na chodníku před panelákem,“ řekl Zajíček.
Pokud totiž netopýr usoudí, že by ve vymrzlém úkrytu zimu nepřežil, pokusí se odletět jinam. Při teplotách hluboko pod nulou ale daleko nedoletí. „Některým se podaří najít jinou skulinu a někteří umrznou,“ potvrdil zoolog.
Co s netopýrem?
Pokud najdete v zimě na chodníku vysíleného netopýra, doporučují odborníci zvíře zezadu přes ubrousek nebo kousek látky opatrně nabrat, uložit do krabičky a dát mu tam hadřík. Nikdy se zvířetem nesmíme cloumat, ani na něj sahat holýma rukama. Je potřeba nechat netopýra v klidu a zavolat strážníky nebo ochranáře, kteří si zvíře převezmou.
Netopýři musí nabrat sílu
Pokud má polomrtvé zvíře štěstí a dostane se do péče ochranářů, čeká ho rekonvalescence. Netopýr musí nejprve nabrat sílu. „Necháváme je v klidu v jejich standardní teplotě, aby se příliš nevysilovali snahou o poletování. Energii jim doplňujeme glukózovým roztokem. Někdy se organismus musí zavodnit, protože dochází k dehydrataci,“ popsal postup pracovník Ptačího centra Brno Zdeněk Machař, jehož záchrannou stanicí už tuto zimu prošlo zhruba 20 netopýrů. Odpočatá zvířata jsou pak vypuštěna zpět do přírody. V tomto případě je ochranáři uložili do jeskyně ve Stránské skále, kde netopýři snad přečkají zbytek zimy.